Karol Hrádela: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají aneb Volby v České republice

28.10.2021 13:00 | Ze sítí

Komentář na facebookovém profilu k nechválení Senátu zmrazit platy ústavních činitelů

Karol Hrádela: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají aneb Volby v České republice
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Hodně se diskutuje o tom, proč si naši ústavní činitelé nakonec nezmrazili platy a zda nešlo o past na voliče. Jaká je realita?

Poslanci z bývalé Poslanecké sněmovny masově schválili zmrazení platů ústavních činitelů těsně před volbami. Pokud by tento návrh následně neschválil Senát, šlo by pouze o gesto, které mohlo ovlivnit postup voličů. Gesto by nemělo jiný reálný význam. Poslancům bylo zřejmé, že případné veto senátorů nepřehlasují, protože jim skončí funkční období. Mohli tak hlasovat zcela populisticky či jinak, pokud se nedomnívali, že senátoři budou hlasovat též pro omezení svých platů.

Nepředpokládám, že při hlasování v Poslanecké sněmovně šlo o účelový tah poslanců na získání hlasů a že by snad někteří z poslanců očekávali, že to po volbách stejně bude jinak, takže mohou klidně hlasovat i pro omezení, přestože s ním třeba nesouhlasí. To bych musel podceňovat poctivý přístup vedení našich politických stran k obhajobě zájmů státu a občanů.

V Poslanecké sněmovně na 120. schůzi ve 4. hlasování dne 5. října 2021 při projednávání novely zákona o platu představitelů státní moci z přítomných 133 poslanců nehlasoval proti návrhu na omezení platů žádný, zdržel se jeden jediný – Juránek z KDU-ČSL.

Když zmrazení platů ústavních činitelů projednával Senát, rozhodoval v hlasování na 7. schůzi v 34. hlasování dne 27.10.2021. Šlo o tisk 163/13 - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

Byl podán pouze návrh na zamítnutí návrhu zákona, tj. obsahově návrh na to, aby nedošlo k zmrazení platů. Po volbách tak Senát navrhoval něco jiného, než před volbami prosazovali až na jednu výjimku všichni hlasující poslanci. Jak hlasovali senátoři? Čím to, že například téměř všichni hlasující ze stran budoucí pětikoalice hlasovali odlišně od toho, jak hlasovali poslanci z jejich stran, přestože jejich strany hovoří o nutnosti razantních úspor?

Výsledky hlasování v Senátu celkově pro zamítnutí návrhu na zmrazení platů:

PŘÍTOMNO=68 JE TŘEBA=35
[A] ANO=57 [N] NE=5 [0] NEPŘÍTOMEN=13 [X] ZDRŽEL SE=6

Jinými slovy v Senátu je celkově 81 senátor, zmrazit platy odmítlo po volbách přímo 57 senátorů, 5 s návrhem na likvidaci zmrazení platů nesouhlasilo, 13 jich chybělo při hlasování a 6 se zdrželo, čímž se obsahově v konečném důsledku přiklonili k návrhu na ponechání růstu platů.

O růstu platů hlasovali přítomní takto:

  • Senátorský klub Občanské demokratické strany a TOP 09 – celkem 27 senátorů, 24 pro podporu růstu platů, 2 nepřítomní, 1 se zdržel. Proti růstu platů nebyl nikdo.
  • Senátorský klub Starostové a nezávislí - celkem 24 senátorů, 18 pro podporu růstu platů, 4 nepřítomní, 2 se zdrželi. Proti růstu platů nebyl nikdo.
  • Senátorský klub KDU-ČSL a nezávislí - celkem 12 senátorů, 6 pro podporu růstu platů, 3 nepřítomní, 1 se zdržel. Proti růstu platů 2 - Chmelová a Jelínková.
  • Senátorský klub PROREGION - celkem 9 senátorů, 5 pro podporu růstu platů, 3 nepřítomní, 1 se zdržel. Proti růstu platů nebyl nikdo.
  • Senátorský klub SEN 21 a Piráti - celkem 7 senátorů, 4 pro podporu růstu platů, všichni přítomni, 1 se zdržel. Proti růstu platů Šípová, Wagenknecht.
  • Nezařazení – 2 senátoři, Proti růstu platů Doubrava, 1 senátor nepřítomen.

Co myslíte, stojí tak senátoři proti poslancům hájícím ekonomické zájmy státu v nepříznivé době, nebo jsou poslanci ekonomičtí laikové v porovnání se senátory, nebo nešlo u některých politických stran o ochranu ekonomických zájmů státu v době, kdy se musí všude šetřit, a s voliči byla sehrána komedie?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

Předpokládané složení nové vlády:

předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Václav Hošek: Zločinec není našinec

7:34 Václav Hošek: Zločinec není našinec

Společnost je rozdělená, covid znepřátelil rodiny na život a na smrt. Tak tohle se nám snaží namluvi…