Karol Hrádela: Když se chce pes bít, hůl se vždycky najde

30.04.2016 17:50 | Zprávy

V poslední době se tvrdí, že dochází k znevažování státní hymny. Dokonce prý i mluvčí prezidenta musí mít při jejím zpěvu text, přestože se její znění učil již na základní škole. Šíří se i řada dalších nesmyslů. Jak to tedy je? Učila se většina populace znění stání hymny? Zná ji či nezná mluvčí prezidenta?

Karol Hrádela: Když se chce pes bít, hůl se vždycky najde
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Jsem přesvědčen, že většina obyvatel se v nyní platném znění státní hymnu nikdy neučila a ani učit nemohla. Proč k tomuto závěru dospívám?

Na internetu se dočteme, že slova písně „Kde domov můj“ napsal Josef Kajetán Tyl v roce 1934 pro divadelní hru „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“ s tím, že se objevují i ve hře z roku 1849 „Lesní panna, aneb cesta do Ameriky“. Dále se tvrdí, že 13. 12. 1918 byla schválena první sloka písně „Kde domov můj“ jako první část státní hymny. Tvrzení o tom, že se jednalo o státní hymnu, však není pravdivé.

Ve Sbírce zákonů a nařízení Republiky československé státní hymna nebyla nikdy uvedena. Stalo se pouze to, že ministerstvo obrany vydalo dne 13. 12. 1918 výnos o tom, že píseň „Kde domov můj“, její první sloka, se má hrát při slavnostních příležitostech. Později ministerstvo školství zakázalo změnu textu. V roce 1919 nařídilo ministerstvo vnitra, že při hymně se musí stát. Z těchto tvrzení však nelze dovodit, že by Česká republika měla státní hymnu, naopak. V praxi se jednalo pouze o slova písně, která byla neoficiálně považována za národní a ne za státní hymnu.

Neexistence stání hymny byla v minulosti těžce nesena. To se projevilo i při odůvodňování Zprávy výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 559) o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů, jakož i stejnokrojů a odznaků, a o opatřeních proti závadným označením (tisk 632), které provedl ve čtvrtek 15. října 1936 zpravodaj výboru, legionář, poslanec za Československou stranu národně socialistickou a pozdější předseda Nejvyššího soudu profesor Ferdinand Richter. Ten uvedl: „Slavná sněmovno! … Při projednávání vládního návrhu bylo předmětem úvah také užívání státní hymny jakožto dalšího symbolu státní svrchovanosti, jejího užívání důstojného a vhodného - resp. i otázka a problém, aby tohoto státního symbolu nebylo užíváno někdy snad zbytečně anebo nevhodně. Vzhledem k tomu však, že instituce státní hymny samé není dosud zákonem upravena a že nebylo po ruce ani dostatek legislativního materiálu, omezil se ústavně-právní výbor na resoluci, která je připojena. K osnově zákona a kterou rovněž doporučuje slavné posl. sněmovně k přijetí.

Tato resoluce zní:

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Proč by se Ukrajina měla vzdát svého území?

Jde přeci o princip, proč ustupovat agresorovi? A proč vám taky píšu je, že nechápu, jak jste to myslel, že bude Ukrajina válčit o své zájmy do posledního Čecha či Slováka. Vždyť přeci ČR žádné vojáky do boje na Ukrajinu nevysílá, co vím, tak tam šlo válčit jen pár lidí dobrovolně a vláda ani vojáky...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Mlynarčík: Další plánované výdaje ze státního rozpočtu! Je to nutné?

20:52 Jan Mlynarčík: Další plánované výdaje ze státního rozpočtu! Je to nutné?

Poslaneckou sněmovnou prošel bez velké pozornosti i diskuze tzv. celní balíček, tedy novela v oblast…