Uvedl: „Tak ten návrh je populistický, to je úplně zřetelné, ale já se divím, že to politici a odborníci nerozebírají po stránce zákonné, protože zákon a ústava, když mám majetek, tak ten majetek chrání." Zároveň napadl Andreje Babiše, že v minulosti na Slovensku spolupracoval s komunisty a že vyslovuje neodborné posudky. Dále uvedl, že komunistický režim veškerý majetek církvi vzal. Redaktorka pak dala komunistický návrh do souvislosti s krajskými volbami.
Co do populismu komunistického návrh s ním do značné míry souhlasím. Nejsem si však jist, co je populističtější - zda návrh komunistů či vystoupení pana kardinála. Samozřejmě vysvětlím proč. Jinak se však musím při vyslechnutí vystoupení pana kardinála usmívat.
Při hodnocení ekonomického odůvodnění tzv. majetkového vyrovnání opětovně neuvedl pan kardinál všechny relevantní údaje, ale samozřejmě připomenul činnost Parlamentní komise, v jejímž čele stál Jan Kasal, druhý předseda KDU-ČSL. Stejně tak je chybné jeho tvrzení, že komunistický režim veškerý majetek církvi vzal.
Sám jsem chodil pomáhat na faru a ta zůstala spolu s přilehlými pozemky "církvi". Patřila jí až do té doby, než ji před několika lety "církev" prodala. Pan kardinál asi již jako starší člověk zapomíná na fakta. To se stává. Škoda.
Napadat ze strany církevních představitelů kohokoliv, že nerozebírá komunistický návrh po stránce zákonné, je úsměvné. Každý, kdo chce něco rozebírat, potřebuje relevantní údaje. Když jsem je sám nedostal v době přijímání zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, uhradil jsem z vlastních prostředků vstupné na akci, kde bylo slibováno, že informaci dostaneme. Ze své praxe advokáta vím, že většinou ti, co jsou přesvědčeni o své pravdě, se nebojí odpovědět. Očekával jsem tak, že získám jasnou stručnou odpověď od představitelů církví a dojde u mne k odstranění pochybností o tom, co je za tvorbou zákona. Zřejmě z časových důvodů mi na akci odpověď nebyla dána. Asi chybou pošty na slíbenou písemnou odpověď od kardinála Duky čekám přes 4 roky. Co se dá dělat. Vždyť majetkové vyrovnání je zajisté spravedlivé. Nejde přece o tzv. tunel a o ovlivnění politického klimatu u nás na desítky let!
Kdo zná, jak působili aktivně církevní představitelé v organizaci Pacem in terris, musí si klást otázku, co je horší při spolupráci s komunisty. To, zda vystupuje odborněji Babiš či Vlk, si může vyhodnotit každý sám.
Nesouhlasím s redaktorkou Zuzanou Burešovou o možné souvislosti komunistického návrhu s krajskými a senátními volbami. Třeba se však pletu. Tato souvislost by se již projevila dříve. Dle mne je pravděpodobně návrh podán v souvislosti s jinými než krajskými a senátními volbami a o přínos pro ekonomiku státu (pokud vůbec) jde až v druhé řadě. Proč?
Pokud by skutečně komunisté chtěli podat ekonomicky odůvodněný a realističtější návrh, mohli tak učinit již po mimořádných volbách v roce 2013 či před volbami v roce 2014. Nestalo se tak. Proč? Měli by větší šanci na úspěch. Možná by je ve snaze o zdanění podpořili i další poslanci z jiných stran. V té době poslanci ČSSD s KSČM mohli očekávat podporu svých stranických sekretariátů. Restituce kritizoval i Babiš. Senátoři z řad senátorů ČSSD, kteří napadli u Ústavního soudu církevní restituce, mohli očekávat, že je ČSSD v roce 2014 znovu navrhne ke zvolení. Až později by zjistili, že vše je jinak. Až na jednu výjimku v případě skončení volebního období senátorů, kteří napadli majetkové vyrovnání, je v roce 2014 nedala ČSSD opětovně na svoji senátní kandidátku. U těch, co je nenapadli, postupovala ČSSD diametrálně odlišně. V té době ještě nebylo známo, jak v senátních volbách podpoří vedení KSČM svoji senátorku, která napadla církevní restituce u Ústavního soudu. Skoro se zdá, jako by ti, co napadli restituce u Ústavního soudu v době, kdy dva měsíce o tom vedení KSČM a ČSSD jenom mluvilo a prostřednictvím svých zákonodárců návrh nepodalo, dostali od svého vedení v obou stranách spravedlivou odměnu za to, že se nebáli kvalitně vystoupit proti tzv. majetkovému vyrovnání s církvemi. Co se to jenom říká o tom, že každý dobrý skutek musí být spravdlivě…
Skoro se zdá, že řeči o řešení církevních restitucí ze strany představitelů tzv. levicových parlamentních politických stran byly pouze pískem vhazovaným veřejnosti do očí. Aktivnější než oni, byli někteří (menšina) senátoři z ČSSD, senátoři Severočechů a komunistická senátorka a tehdy nezávislý senátor Veleba.
Nyní najednou komunisté podávají 11. března 2016 návrh na zdanění církevních restitucí. Proč ne tehdy, kdy to bylo vhodnější a ekonomicky odůvodněnější? Chce snad vedení KSČM v dohodě s představiteli ČSSD, když představitelé ČSSD ve vládě ani návrh nepodpořili, ale ani proti němu nevystoupili, vytvořit předpoklady, aby mohli komunisté na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny po dojití vládního stanoviska se domáhat zařazení tohoto bodu na schůzi sněmovny? Má se vytvořit dojem, že je vedení KSČM aktivní ve věci církevních restitucí? Jde pouze o mediální hru? Proč nyní?
Poprvé lze návrh na zařazení tohoto bodu do programu schůze podat jako doplnění stávajícího programu dne 3. května 2016, případně v některém z následujících dní. Do 3. 5. 2016 je totiž přerušena schůze sněmovny. Má se něco stát po tomto dni?
Souvisí s návrhem na změnu zákona, že dle webu této strany se má ve dnech 14. a 15. května 2016 uskutečnit IX. sjezd KSČM? Dle programu zde zveřejněného se má mj. volit vedení strany včetně jejího předsedy. Dá se očekávat tvrdý volební boj odlišný od toho, co bylo v minulosti? Jde komunistům o samotnou existenci v době, kdy z ekonomických důvodů je ohrožena perspektiva ČSSD a stát často prostřednictvím tzv. neziskových organizací financuje protilevicovou politiku? Je nutné používat mimořádné prostředky? Raději nebudu spekulovat. Věřím proto, že nedochází k ničemu podivnému a že problematika zdaňování církevních náhrad není populisticky zneužita.
Při poslední volbě na VIII. sjezdu 19. - 20. května 2012, tj. ještě před schválením zákona, kandidovali na předsedu ÚV KSČM Vojtěch Filip, Stanislav Grospič a Martin Juroška. Do funkce předsedy dle informací KSČM v květnu 2016 kandidují současný předseda Vojtěch Filip, pražský zastupitel Ivan Hrůza a Josef Skála, známý kritik stávající politiky KSČM odvolaný z funkce místopředsedy ÚV KSČM. O funkci 1. místopředsedy se budou ucházet současný 1. místopředseda Petr Šimůnek, europoslanec Jaromír Kohlíček, bývalý poslanec PČR a zastupitel Jihočeského kraje Petr Braný. Do funkce dalších dvou místopředsedů je podáno celkem 13 návrhů.
Nelze vyloučit na sjezdu zásadní změny ve stranickém vedení, které by mohly vést k oživení KSČM. Skoro se zdá, že u komunistů propuká tvrdý volební boj a válka za záchranu levicové politiky v ČR. Časová shoda mezi termínem zákonodárné iniciativy a termínem prvního volebního sjezdu po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi je samozřejmě pouhou náhodou. Jinak by bylo nutno uznat, že má pan kardinál při hodnocení populistického charakteru návrhu pravdu a že někdo chce ovlivnit voliče těsně před volebním stranickým sjezdem, aby nedošlo k významnějším změnám ve stranickém vedení a v politice této stran. Bojí se někdo změny?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
