Karol Hrádela: Nejsem přesvědčen, že snižování populace v ČR je správné řešit migrací

06.05.2016 9:59 | Zprávy

Byla mi položena otázka, co si myslím o případném doplácení nevěřících na věřící v ČR a o možném lepším ekonomickém postavení migrantů, než mají obyvatelé v ČR.

Karol Hrádela: Nejsem přesvědčen, že snižování populace v ČR je správné řešit migrací
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Princip diskriminace většiny obyvatel v rozporu s ústavním pořádkem se může některým zdát jako princip uplatňovaný v České republice. Dle řady obyvatel dochází k upřednostňování menšiny vůči většině, cizinců proti obyvatelům ČR atd. Je to pravda?

Podle Listiny základních práv a svobod jsou si lidé rovni v důstojnosti a právech, přičemž Česká republika je založena na demokratických hodnotách a nesmí se vázat na žádnou výlučnou ideologii, a ani na náboženské vyznání. Z tohoto principu by mělo vyplývat, že by někdo neměl doplácet na jiného, například proto, že je věřící nebo nevěřící, prostě všichni lidé jsou si rovni. Z tohoto hlediska je nutno posuzovat i přístup k náboženským organizacím, k migrantům atd.

Nepopírám, že v několika posledních letech dochází k značnému nárůstu podpory církví ze strany státní moci. V žádném případě nemíním například zpochybňovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5 As 65/2015-52 ze dne 21. 4. 2016, které bylo zveřejněno na webu Nejvyššího správního soudu. Pouze mne mrzí, že v tomto rozhodnutí NSS zohledňoval práva jedněch osob, ale nezohledňoval jim konkurující práva osob jiných, které se řízení neúčastnily a jejichž práva mohla být narušena nerespektováním principu rovnosti obyvatel. O právech těchto osob přispívat na církevní politiku soud ve skutečnosti rozhodl, aniž by jim umožnil hájit jejich zájmy a názory. Dokonce se Nejvyšší správní soud o principu rovnosti osob v přístupu k náboženství se ani nezmínil. O co se fakticky jedná a proč lze diskutovat, zda citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je v souladu s naším ústavním pořádkem?

Podle § 15 školského zákona lze ve školách vyučovat náboženství.

Podle vyhlášky č. 48/2005 Sb. ze dne 18. ledna 2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění školy mají mít v průměru nejméně 17 žáků na jednu třídu (§ 4 odst. 1 vyhlášky) s tím, že odchylky jsou stanoveny pro školy s třídami na prvním stupni. V případě, že má škola pouze jednu třídu, je stanoven nejmenší počet žáků na 10 žáků. Vyhláška dále stanoví v § 5 odst. 1, že škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu přihlásí alespoň 7 žáků. Speciální počty platí i pro děti handicapované, atd.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Je to pravda?

Je pravda, že v pracovní době jezdíte na dovolené, k cestám používáte diplomatický pas a jezdíte tam tak ke všemu za naše peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Halík: Inkluze

12:17 Jiří Halík: Inkluze

Na základě článku pana Josefa Mačího Zrušit inkluzi? Na slib části politiků by nakonec doplatili úpl…