Karol Hrádela: Nejsem přesvědčen, že snižování populace v ČR je správné řešit migrací

06.05.2016 9:59 | Zprávy

Byla mi položena otázka, co si myslím o případném doplácení nevěřících na věřící v ČR a o možném lepším ekonomickém postavení migrantů, než mají obyvatelé v ČR.

Karol Hrádela: Nejsem přesvědčen, že snižování populace v ČR je správné řešit migrací
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

Princip diskriminace většiny obyvatel v rozporu s ústavním pořádkem se může některým zdát jako princip uplatňovaný v České republice. Dle řady obyvatel dochází k upřednostňování menšiny vůči většině, cizinců proti obyvatelům ČR atd. Je to pravda?

Podle Listiny základních práv a svobod jsou si lidé rovni v důstojnosti a právech, přičemž Česká republika je založena na demokratických hodnotách a nesmí se vázat na žádnou výlučnou ideologii, a ani na náboženské vyznání. Z tohoto principu by mělo vyplývat, že by někdo neměl doplácet na jiného, například proto, že je věřící nebo nevěřící, prostě všichni lidé jsou si rovni. Z tohoto hlediska je nutno posuzovat i přístup k náboženským organizacím, k migrantům atd.

Nepopírám, že v několika posledních letech dochází k značnému nárůstu podpory církví ze strany státní moci. V žádném případě nemíním například zpochybňovat rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5 As 65/2015-52 ze dne 21. 4. 2016, které bylo zveřejněno na webu Nejvyššího správního soudu. Pouze mne mrzí, že v tomto rozhodnutí NSS zohledňoval práva jedněch osob, ale nezohledňoval jim konkurující práva osob jiných, které se řízení neúčastnily a jejichž práva mohla být narušena nerespektováním principu rovnosti obyvatel. O právech těchto osob přispívat na církevní politiku soud ve skutečnosti rozhodl, aniž by jim umožnil hájit jejich zájmy a názory. Dokonce se Nejvyšší správní soud o principu rovnosti osob v přístupu k náboženství se ani nezmínil. O co se fakticky jedná a proč lze diskutovat, zda citované rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je v souladu s naším ústavním pořádkem?

Podle § 15 školského zákona lze ve školách vyučovat náboženství.

Podle vyhlášky č. 48/2005 Sb. ze dne 18. ledna 2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky v platném znění školy mají mít v průměru nejméně 17 žáků na jednu třídu (§ 4 odst. 1 vyhlášky) s tím, že odchylky jsou stanoveny pro školy s třídami na prvním stupni. V případě, že má škola pouze jednu třídu, je stanoven nejmenší počet žáků na 10 žáků. Vyhláška dále stanoví v § 5 odst. 1, že škola může vyučovat volitelný předmět nebo nepovinný předmět, pokud se k němu přihlásí alespoň 7 žáků. Speciální počty platí i pro děti handicapované, atd.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Karla Maříková byl položen dotaz

Uprchlíci z Ukrajiny

Tvrdíte, že uprchlíkům nedáte ani korunu. Jak si to ale představujete v praxi? Protože co když sem přijdou, nic nebudou mít a stát jim aspoň ze začátku nepomůže? Nehrozí pak, že se budou dopouštět třeba trestné činnosti nebo že budou na spát ulicích, což by byl také problém apod? Jak chcete řešit, a...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Chudina proti chudině

12:16 Petr Hampl: Chudina proti chudině

Denní glosy Petra Hampla.