Integrovaný registr znečišťování je veřejně přístupná databáze, kam musí povinně hlásit všechny příslušné provozovny své emise do ovzduší, vody, půdy, a v odpadech. Nejvíce velkých průmyslových zdrojů znečišťování je v krajích Moravskoslezském a Ústeckém, následují je pak kraje Středočeský a Zlínský. Množství provozoven, které ohlásily úniky a přenosy do IRZ za rok 2010, vzrostlo přibližně o 150 na současných 1651.
Čerstvé statistiky vypouštěných emisí látek znečišťujících životní prostředí nejsou nijak lichotivé a pozitivní. Obecně lze podle prvních dat konstatovat, že došlo k nárůstu emisí u mnoha nebezpečných látek. Data do IRZ budou nicméně ještě průběžně zpřesňována, protože často dochází k různým chybám při zjišťování a sledování látek u zdrojů znečišťování.
Například emise rakovinotvorného styrenu vzrostly o cca 30 tun, tedy o jednu třetinu, a o 17 se zvýšil i počet ohlašovatelů (na 84 za rok 2010). Nejvíce rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek (např. arsen, azbest, benzen, ethylenoxid, formaldehyd, chrom, kadmium, vinylchlorid, nikl, olovo, polychlorované bifenyly, rtuť, a další) vypouští tradičně podniky DEZA Valašské Meziříčí a Spolana Neratovice (chemický průmysl). Ohlášené množství emisí některých z těchto látek vzrostlo (zvláště dichlorethan ze Spolany Neratovice).
Až třikrát více bylo zjištěno vypuštěné množství dioxinů (do ovzduší, v odpadech a v odpadních vodách), nejvíce v odpadech ze spalovny firmy SITA v Trmicích. Varující je, že další podnik (Mittal Steel Ostrava) emitoval dioxiny v recyklovaných odpadech, které s největší pravděpodobností byly využity na stavbách či ve stavebních materiálech. Jedná se o porušení Stockholmské úmluvy, která zakazuje odpady s obsahem perzistentních organických látek používat pro recyklaci.
Rovněž došlo k celkovému navýšení množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypuštěných do povrchových vod (o téměř 10 tun), a to i přesto, že dva největší znečišťovatelé (ČOV v Modřicích a v Ostravě) jejich emise do vody o něco málo snížily.
Celkové emise nebezpečných prachových částic také doznaly navýšení, a to celkem významného o zhruba 1000 tun (tedy více jak čtvrtinu) oproti předchozímu roku. Naprostá většina ohlášených emisí prachu od cca 20 provozoven přitom leží v krajích Moravskoslezském a Ústeckém.
Došlo k nárůstu emisí nebezpečné rtuti do ovzduší i v odpadech (např. u elektrárny Chvaletice 2x více do ovzduší, u spalovny nebezpečných odpadů SITA v Ostravě až 8x v odpadech).
Množství látek poškozujících ozónovou vrstvu se téměř zdvojnásobilo. A to hlavně kvůli Spolaně (z nuly na 103 kg tetrachlormetanu).
Nejvíce skleníkových plynů(oxid uhličitý, oxid dusný, metan)vypouští tradičně elektrárny Prunéřov a Počerady a Chemopetrol Litvínov. Emise obou elektráren se loni zvýšily.
Největší průmyslové zdroje emisí plynů působících kyselé deště (amoniaku, oxidů dusíku, oxidů síry, fluorovodíku a chlorovodíku) tvoří opět tradičně provozy z Ústeckého kraje (elektrárny ČEZ a.s., rafinérie a Chemopetrol Litvínov).
Vyšlo na serveru Vaše věc. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
