Úkolem sdružení bylo vytěžit laguny, které vznikaly 100 let, a kaly proměnit přimícháváním neutralizujícího vápna a uhlí na palivo. Se zkušební výrobou paliva se začalo v roce 2008. Bohužel se nyní ukázalo, že „alternativní palivo" není palivem, nýbrž jenom nebezpečným odpadem.
Konec sanačních prací až v roce 2018.
Sdružení také nesplnilo původně plánovaný termín vytěžení lagun, kterým byl prosinec 2010. Přes protesty města Ostravy ministerstvo životního prostředí v souladu s usnesením vlády termín o rok posunulo. Občané si ale opakovaně stěžují na intenzivní zápach i na prašnost, která stoupá, když se nehašené vápno přimíchává do ropných kalů. Vápno navíc poškodilo lak na karoseriích aut zaparkovaných v okolí. V září a v říjnu navíc už dvakrát vystoupaly koncentrace oxidu síry unikajícího z lagun, na 3000 až 4000 mikrogramů, limit je přitom 250 mikrogramů na metr krychlový. Zdravotní ústav Ostrava už potvrdil, že takto zvýšené koncentrace jsou vážným zdravotním rizikem pro obyvatel města.
Laguny po bývalé chemičce Ostramo jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku.
Bylo v nich uloženo téměř 200 000 tun ropných kalů vyprodukovaných jako odpad z chemičky. Čištění lagun provázejí stálé problémy: prodlužování termínů, arbitráže, navyšování ceny, obyvatele v okolí obtěžuje hluk, prach i zápach. Samotné laguny mají být odtěženy do konce letošního roku, pryč je už více než polovina tekutého obsahu. Pak bude následovat vyčištění 600 000 tun kontaminované zeminy a podzemní vody na ploše deseti hektarů. Po zalesnění se má oblast změnit v lesopark.
Tlak vlády na termín a hrozící pokuta.
Na termín odtěžení lagun do konce letošního roku tlačí hlavně Vláda ČR přes ministerstvo průmyslu a obchodu a Moravskoslezský kraj s hejtmanem Jaroslavem Palasem (ČSSD), jinak Geosanu hrozí stamilionové pokuty. Narychlo se tedy vymyslel plán: přes 100 tisíc tun kalů se do konce roku naveze na skládku Celio u Litvínova a poté se v průběhu příštích šesti let bude postupně spalovat v cementárně Lafarge v Čížkovicích. A to i přesto, že tento odpad tohoto složení z ropných zbytků nikde nebyl vyzkoušen a cementárna s ním nemá přímé zkušenosti. Palivo se původně mělo spalovat v elektrárnách a v cementárnách, ale žádné z tuzemských zařízení o ně nemělo zájem. Spálit se podařilo pouze menší část z vytěžených zhruba 100 tisíc tun. Asi 90 tisíc tun odpadu z toxických kalů se také stále hromadí na skládkách v Česku a Polsku, kam jej ukládají obchodní partneři Čisté Ostravy. V Polsku v okolí Sosnowce je nyní uloženo nelegálně 20 tisíc tun materiálu, který byl vyrobený z ostravských ropných lagun. Poláci ho požadují odvézt, neboť ho považují za nebezpečný odpad.
Mohou vzniknout tzv. Litvínovské laguny...
Na dovozu a uskladnění kalů na severu Čech se dohodlo sdružení Čistá Ostrava a společnost Celio, která za to dostane zaplaceno. Sdružení se nejspíše finančně vyplatí skladování na severu Čech hradit ze svého, místo toho, aby odpady vozilo přímo do Čížkovic. Existuje ale vůbec platná smlouva o spalování kalů mezi skládkou a cementárnou? Také hrozí riziko, že společnost Celio vstoupí do likvidace a pak v Litvínově zůstanou všechny jedy na skládce.
Cementárna chce začít spalovat ropné kaly nejpozději do dvou měsíců, ročně zhruba 20 tisíc tun. Celkový objem tohoto paliva plánuje energeticky využít postupně v závislosti na výrobě a vývoji trhu s cementem.
Ekologická kauza narůstá do obřích rozměrů.
Nyní se totiž ukazuje, že do Ústeckého kraje může z Ostravy vlaky dorazit o desítky tisíc tun toxického odpadu více, než bylo původně uváděno. Ve hře je až 200 tisíc tun těchto ropných zbytků. Došlo totiž k náhlému a podezřelému obratu, kdy firma Geosan přišla s prohlášením, že odpadu z ropných kalů je mnohem více, než firma čekala, až o 70 tisíc tun. Jak se mohlo množství během deseti dnů tak záhadně navýšit o více než 60 procent, společnost nevysvětlila.
Navíc znovu žádá o prodloužení termínu sanace minimálně o sedm měsíců a zvýšení ceny. Ta je nyní už 3,5 miliardy korun místo původních 2,6 mld., platí ji stát. Nově zjištěných 70 tisíc tun v případě jejich uložení na skládku Celio by znamenalo další novou změnu integrovaného povolení. Levná nebude ani stavba nové linky na čištění kontaminované zeminy. Ta původní za 100 milionů se totiž projevila jako nevhodná, jelikož produkovala velké množství vodíku, který ohrožoval nedaleké sídliště. Byla to paradoxně právě unikátní technologie přeměny odpadů na palivo, kvůli které sdružení Čistá Ostrava zakázku na sanace vyhrálo.
Místo spalování paliva ale jdepodle dohody firmy s Ústeckým krajem a Státní inspekcí životního prostředí o nebezpečný odpad, jehož skladování a spalování je dražší, zhruba o 700 milionů korun, při započítání dalších 70 tisíc tun by pak tato suma přesáhla 1,1 miliardy korun.
Alternativní palivo je ve skutečnosti nebezpečný odpad.
„Alternativní palivo" GEOBAL 4 sice dostal certifikaci od soukromé firmy VVUÚ (dříve Vědeckovýzkumný uhelný ústav), který si za svým rozhodnutím stojí. Spor je v tom, že podle jediné evropské normy ČSN CEN/TS 15357, která definuje alternativní palivo, je jeho výroba z nebezpečného odpadu vyloučena. Základem „alternativního paliva" jsou ale kyselé dehtové zbytky z rafinace minerálních olejů, tedy nebezpečný odpad 05 01 07 kyselé dehty. Zajímavé je, že když se kaly v roce 2007 pokusně pálily v elektrárně Dětmarovice u Ostravy, vyvolalo to velké protesty místních i politiků a k likvidaci tam nakonec nedošlo. Koncem loňského roku se komořanská teplárna United Energy, stojící nedaleko Mostu, pokusila získat povolení ke spalovací zkoušce "certifikovaného paliva Geobal 3" (šlo o směs vzniklou z kalů naředěných vápnem a poté smíchanou s uhlím). Kraj však její záměr tehdy také zamítl.
Odborníci varují před negativními dopady na lidské zdraví i životní prostředí.
Mnozí odborníci, ekologové, hygienici a lékaři nyní varují, že skladování a spalování kalů na severu Čech může mít velmi negativní dopady na lidské zdraví.
Z principu už není dobrá myšlenka jejich spalování, mnohem bezpečnější a účinnější by byla jejich likvidace chemickými procesy přímo na místě. Ropné laguny jsou totiž tvořeny zbytky po rafinaci olejů a ropných látek, skladované mnoho desítek let. Obsahují jedovaté polychlorované bifenyly (PCB), těžké kovy a další nebezpečné látky, které přímo ohrožují zdraví lidí. Mohou způsobovat nádorová onemocnění, jsou vývojově toxické, dráždivé a silně zapáchající. Hromadí se v živých organismech, jsou bioakumulativní či perzistentní (těžko rozložitelné).
Největší riziko spočívá v tom, že jejich spalováním se mohou uvolňovat karcinogenní dioxiny.
Na rozdíl od většiny jiných toxických látek či karcinogenů není pro dioxin stanovena bezpečná dávka; předpokládá se, že je škodlivý v jakékoliv koncentraci. Při spalování budou dále vznikat škodliviny, které nejdou ani při nejlepších procesech odstranit a budou v ovzduší ve formě extrémně jemného prachu. Ten je pro lidské zdraví velmi nebezpečný. Podle nové studie amerických vědců nejsou nebezpečné ani tak jednotlivé škodliviny, jako oxidy dusíku a síry, ale koktejl, který různé škodliviny a prachové částice vytvářejí.
Každé zvyšování znečištění ovzduší v Ústeckém kraji bude mít negativní dopad na lidské zdraví.
Škodliviny z Čížkovic může vítr roznést na hustě obydlené části regionu. Podle převažujícího západního až severozápadního proudění většinou na Lovosice a Litoměřice.
Uložené toxické kaly jsou také nebezpečné zejména při svém zahoření, kdy může opět unikat velké a nekontrolovatelné množství karcinogenních dioxinů. Rovněž hrozí z dlouhodobého hlediska možnost úniků a výluhů do podzemních vod a jejich vážná kontaminace.
To vše znepokojuje severočeskou veřejnost.
Proč naši regionální politici dopustili, aby se do již tak špatného životního prostředí vozily další jedy z Ostravska? Ptají se místní lidé, většinou z blízkého okolí skládky a cementárny...:
„Zastavte akci, dokud je čas! ... Již několik let marně bojujeme také proti nadměrnému hluku a bezvýsledně. ... Zahrádkáři kolem Litvínova budou mít ovoce ochucené prachem tohoto sajrajtu. Pochybuji o tom, že to za 6 let neprosákne do spodních vod, které proudí od hor do vnitrozemí. Bílinská kyselka je pouhých 5-6 km vzdušnou čarou, může to být konec léčivé vody. A to nemluvím o Čížkovicích, které se nacházejí v zahradě Čech. Jemný prach unikající ze spalování nám vylepší chuť i aroma ovoce a zeleniny, obvzlášť když "dodrží limity" jako tenkrát u kalů do řeky.... Že se z cementárny stala spalovna všeho možného, proběhlo zcela v tichosti a nenápadně, aby nikdo proti tomu nemohl vystupovat. Máme to "štěstí", že většinou fouká vítr od cementárny na vesnici a tak musíme často UTÉCT do domu před ostrým štiplavým zápachem, který nám dráždí sliznice. Jsme už na hranici a ještě to má být horší. Lidský život a zdraví nemají v tomto státě žádnou cenu, ale to se vlastně mýlím. Cenu poznáme, až nebudeme mít na potřebnou a účinnou léčbu za své, jak je nám už naplánováno. Zas v cementárně rozhodovali o nás bez nás a hlavně, ti co rozhodují, v okolí cementárny se svými rodinami nebydlí. Kdo se zastane našeho práva na život?..."
Krajský úřad nejdříve protestoval, pak vydal povolení s přísnými podmínkami.
Pokud by došlo k porušení jakékoli podmínky, bude vyvozena odpovědnost, sankce a jeho přeprava může být okamžitě ukončena. Jednou z podmínek je také pravidelný monitoring a zkoušky v akreditovaných laboratořích. Výsledky poslední kontroly splňovaly stanovené podmínky. Další kraj plánuje na 20. října. Analýza jednoho vzorku stojí cca 10 tisíc korun. V kontrolách chce krajský úřad pravidelně pokračovat, i mimo rámec integrovaného povolení bude provádět vlastní kontrolu přibližně jednou za měsíc. Další podmínky přitom úřad stanovil v integrovaném povolení. Pokud nebudou splněny, společnosti nesmí odpad skladovat ani spalovat. Také ústecký inspektorát ČIŽP chce jak skládku, tak cementárnu velmi často a přísně kontrolovat. Kontroly by měly také probíhat při samotných přepravách tohoto nebezpečného odpadu ve velkých množstvích vlaky, kde hrozí vysoké riziko při havárii, že dojde k ohrožení životního prostředí.
Ropný odpad prochází nejprve testy v Ostravě.
Materiál, který nevyhoví, nesmí být v Ostravě naložen a expedován. Jsou odebírány a analyzovány vzorky z každé jednotlivé zásilky ještě před naložením. Vozí se v hermeticky uzavřených kovových kontejnerech vlaky. Do aut se sype na vlečce za chemičkou. Denně takto vyloží během 10 hodin vlak o 22 vagonech, tedy 66 kontejnerů o celkové váze 1350 tun.Zaplachtovaná auta pak jezdí na skládku. Materiál končí v nepropustné jámě, v kazetě nebezpečného odpadu. Konstrukce odpovídá nejpřísnějším požadavkům na vodohospodářské zabezpečení. Požár prý nehrozí, protože směs hoří jen při vysoké teplotě. Když se zvýší prašnost, začne kropení jámy. Už ji prověřila i státní inspekce životního prostředí.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDEPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
