V devadesátých letech patřil k nezbytnému koloritu valných hromad nově vzniklých akciových společností fenomén minoritního „akcionáře – škodiče“. Šlo o praxi, kdy někteří podnikavci nebo firmy založili svůj obchodní model na vydírání většinových akcionářů nebo potenciálních investorů prostřednictvím obstrukcí na nekonečných valných hromadách, hrozeb, žalob a komplikováním právních procedur v dané společnosti. Škodiči využívali komplikovanost a nepružnost legislativy, případně neznalost některých majitelů akcií. Často se jim tak podařilo napadené firmy prakticky ochromit.
Od té doby se už firmy naučily lépe takovýmto nájezdníkům čelit a postupně se vyvíjející legislativa také umožňuje efektivnější fungování obchodních společností. Kverulanti na valných hromadách úplně nezmizeli, ale není jich již tolik. Zájem těchto subjektů se přesunul do jiných oblastí a stejně jako v mnoha ohledech jim podobní „šmejdi“ z prodejních akcí pro důchodce se učí novým trikům.
Jednou z oblastí, kde se těmto nekalým aktivitám stále daří, jsou síťová odvětví – například distribuce tepla, vody nebo energie. Je to logické. Většinou jsou zde využívány komplexní provozní modely, v řadě takovýchto firem je komplikovaná a fragmentovaná akcionářská struktura a akcionáři jsou města a obce, tedy subjekty, které nemají pro řízení obchodních společností ty nejlepší předpoklady. Připočtou-li se k tomu často protichůdné politické zájmy v zastupitelstvech obcí, je zde ideální podhoubí pro komplikace, spory a parazitování na nich.
Podobně je tomu i v případě Zlína. Celá kauza sahá zpět až k roku 2002, kdy podle kritiků mělo město Zlín laicky řečeno porušit formální evidenční povinnost v důsledku čehož by, pokud to nebude soudem vyvráceno, měla být neplatná jednání všech dalších valných hromad společnosti. Tím, kdo město Zlín napadá, je zmíněná společnost Compas Capital Consult, která se už ve vodárenství v minulosti podobným způsobem angažovala. Tato firma vlastní kromě menšinového podílu ve VaK Zlín akcie i v řadě dalších vodárenských společností po celé České republice. V roce 2005 byl její jednatel Radek Novotný členem vodohospodářské komise ministerstva financí. Poté, co Česká televize odvysílala reportáž s nahrávkou schůzky na níž zazněla vůči představitelům společností Penta a Veolia žádost o úplatek 50 milionů a když vyšlo najevo, že jako „nezávislý odborník“ je zároveň akcionářem několika vodohospodářských firem, musel z komise okamžitě odejít a ta byla nakonec rozpuštěna.
Compas Capital Consult nyní zvolila pro svůj útok na Zlín nesporně originální strategii. Radek Novotný navenek komunikuje s představiteli dalších akcionářů coby nezávislý odborník a aktivista. Firma dokonce založila několik webových stránek, které působí spíše jako prezentace ekologické organizace, než společnosti, jejíž hlavní náplní je obchodování s cennými papíry a zpeněžování „potížismu“ v akciových společnostech. Používaná hesla jako „voda lidem“ jen dokreslují barvitost tohoto přístupu k podnikání. Iniciativa dokonce přišla při podzimních komunálních volbách s hned několika obskurními politickými projekty, které si vodu vzaly jako svůj politický program. Ke cti zlínských občanů je třeba říci, že všechny do jednoho ve volbách žalostně propadly.
V celém sporu podle všeho nejde o levnější vodu pro občany, ani o možnost čerpání dotací z evropských fondů, jak se snaží kritici města Zlína veřejnosti namlouvat. Ve skutečnosti se hraje o vliv nad celou společností, vyšachování statutárního města Zlína a dosazení zástupců některých menšinových akcionářů do orgánů společnosti. Tahle voda má téci do kopce – a k těm správným lidem.
Klára Konečná
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
