V čele tohoto zákonodárného tělesa se za uplynulá desetiletí vystřídala celá řada poslanců napříč celým parlamentním politickým spektrem, od mistrů světa a olympijské medailisty přes skauty až po české učitelky.

Ne každý sportu rozuměl, ne každý měl oporu ve vládnoucí koalici, ale všichni bez výjimky chápali obrovský význam sportu, a když už mu v poslanecké sněmovně nemohli pomoct, aspoň mu neškodili.

Po parlamentních volbách v minulém roce nastoupili v barvách favoritů koblihových voličů hnutí ANO odborníci, kteří se rozhodli nahradit politiky a vládnoucí nemehla a svěřené posty vykonávat s péčí dobrého hospodáře. Zdá se však, že i v hnutí ANO jsou odborníci a „odborníci“.

Pro celé sportovní hnutí, notně vyhladovělé zejména po vládnutí dvou posledních vlád zněly jako rajská hudba pasáže koaliční smlouvy nové vládní koalice, které sportu, sportovcům i celému sportovnímu hnutí slibovaly nápravu křivd minulých období a narovnání hrůzného podfinancování českého sportu.

Vždyť jen oproti roku 2006 se financování českého sportu ze státu snížilo o jednu polovinu a oproti roku 1989 dokonce o dvě třetiny. Finanční deficit zasáhl nejhlouběji základní články sportu, tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, které se v mnoha případech dostaly až na samotnou mez své vlastní existence.