Je „už nějakou dobu očividné“, že vytvoření eura „byla strašlivá chyba“, protože Evropa nikdy nesplňovala předpoklady pro úspěšnou jednotnou měnu, konstatuje Paul Krugman v komentáři publikovaném v New York Times. Ukazuje se ale, že odstoupení od eura je mnohem složitější a děsivější, než bylo přistoupení, a ani ty nejvíce problematické ekonomiky v Evropě v tomto směru pravidelně odstupují od čáry, z níž už není návratu. Znovu a znovu se vlády podřizují požadavkům věřitelů na přitvrzení škrtů, zatímco Evropská centrální banka, která podle Goldman Sachs ponese veškerou finanční tíhu případného „Grexitu“, byla až dosud s to bránit tržní panice.

Situace v Řecku nyní ale podle Paula Krugmana překročila Rubikon – banky jsou dočasně zavřené, vláda omezuje toky kapitálu do zahraničí a je velmi pravděpodobné, že brzy začne vyplácet penze a mzdy prostřednictvím poukázek, což bude v podstatě znamenat vznik paralelní měny. A příští týden se bude konat referendum o tom, zda přijmout požadavky „Velké Trojky“, institucí, které zastupují zájmy věřitelů, a s nimi i další drastické škrty. „Řecko by mělo hlasovat NE a řecká vláda by měla být připravena, v případě nutnosti, na vystoupení z eurozóny,“ konstatuje Paul Krugman. Řecká ekonomika v rámci dosavadní vnucené politiky zkolabovala a tento kolaps „do značné míry souvisí s eurem, které lapilo řeckou ekonomiku do svěrací kazajky“. Příklady úspěšných úsporných opatření totiž typicky spočívají v razantní devalvaci měny, která zvyšuje konkurenceschopnost vývozu. To se například stalo v Kanadě v 90. letech a do ještě větší míry nedávno na Islandu. „Ale Řecko bez vlastní měny takovou možnost nemá,“ shrnuje Krugman.

Případný Grexit je často spojován s rizikem finančního chaosu, runem na banky nebo nejistým právním statutem dluhů. Proto předchozí řecké vlády raději přijímaly drastické příkazy věřitelů, a proto o nich byla ochotná jednat dokonce i Syriza, která chtěla jediné – zastavit další škrty. Trojka na to nereagovala a předložila Athénám nabídku, která se v zásadě nijak nelišila od politiky předchozích pěti let. Něco takového ale řecký premiér Alexis Tsipras nebyl schopen akceptovat, protože by tím ztratil smysl své politické existence. Zdá se proto, že hlavním cílem Trojky bylo dostat Tsiprase z úřadu, což se pravděpodobně stane, pokud se řečtí voliči zaleknou konfrontace a v referendu budou hlasovat pro další škrty, k čemuž je vyzývá například šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, podle něhož navíc Tsipras svému národu „lže“.