Vrchní prokurátorka odvětila, že u lidí, kteří nejsou hodnotově neutrální, ji to nepřekvapuje a bere to jako jistou součást sebeobhajoby, zatímco u lidí hodnotově neutrálních ji to mrzí, protože ti by prý měli být objektivnější. Redaktor Veselovský ani nemrkl a dokonce po ní obrat „hodnotově neutrální“ zopakoval. Patřím mezi lidi, kteří docela zamrkali, protože užívat obrat „hodnotově neutrální“ v této souvislosti je přinejmenším projevem popletenosti, možná ale spíše dokonalého chaosu v hlavě a asi i v hodnotách.

Možná chtěla říci prostě „nezainteresovaný“. Nebo „zájmově neutrální.“ Nebo jednoduše jen „neutrální v této kauze“. Jenže kdesi zaslechla, že existuje obrat „hodnotově neutrální“, chtěla vypadat sofistikovaně, a tak ho použila v úplně nesmyslné souvislosti.

Člověk být hodnotově neutrální nemůže

Člověk být hodnotově neutrální nemůže. Přinejmenším má vztah k hodnotě zásadní, ke svému životu. To platí i o sebevrazích, protože ti mají ke svému životu vztah negativní, nikoli neutrální. S jistou nadsázkou bychom mohli za „hodnotově neutrálního“ považovat člověka lhostejného k základním společenským hodnotám, jako je vlastenectví, altruismus, láska, vztah k rodině, empatie, přátelství, tradice, svoboda, lidská důstojnost. Ale pro tyhle lidi spíše použijeme prostě označení „lhostejný“.