Kolem „letního“ času se prý vedou spory mezi jeho zastánci a odpůrci. Ale tak to není. Na jedné straně tohoto sporu jsou totiž ti, kdo nikomu nic přikazovat nechtějí, a na druhé ti, kdo nutí celou veřejnost, aby změnila svůj denní režim podle jejich přání.

Náš normální čas není třeba nikomu nařizovat. Řídí se podle Slunce a odpovídá naší zeměpisné poloze. Zatímco tzv. letní čas je vnucenou změnou, při které všichni povinně přecházejí na čas, který patří úplně jinam. Stoupenci „letního“ času říkají, že jim posun vyhovuje. Nene. Jim vyhovuje to, že se jim ostatní podřídí. Odpůrci pravidelného zavádění cizího času nikomu nebrání žít si posunutě. Ale žít si posunutě stoupencům letního času nestačí, svou změnu si užijí jen tehdy, když i všichni ostatní (pracovní doba, jízdní řády, programy koncertů nebo televizních pořadů) přejdou na posunutý režim. Spor tedy hoří mezi vnucovači a přáteli volnosti. Ostatně jako snad ve všech společenských sporech.

Falešná anketa

Redakce iDNES před časem zařadila anketu, zda si lidé přejí zachování jednoho celoročního času a zda to popřípadě má být čas letní, nebo zimní. Na takovou anketu já odpovědět nemohu, protože nic jako zimní čas neexistuje. Existuje náš správný středoevropský čas, který je dán naší zeměpisnou polohou. Platí přesně na našem území, protože právě Českem prochází 15. poledník východní délky, který tento čas určuje. Když je nad ním Slunce nejvýše, je poledne středoevropského času. V jiných pásmech mají Slunce v nadhlavníku dřív, jinde zas později. Proto existují časová pásma.

To, čemu my říkáme letní čas, je ve skutečnosti čas východoevropský, platí třeba na Ukrajině, v Bělorusku nebo v Turecku. Takže my každý rok na víc než půl roku přecházíme na cizí čas, který správně patří úplně jinam: do Petrohradu, Kyjeva, Kišiněva, Oděsy, Istanbulu nebo do Káhiry. Že mu u nás říkáme letní čas, je zažitý omyl. Ale říkat kvůli tomu našemu vlastnímu normálnímu středoevropskému času čas „zimní“ je už úplná hloupost.

A teď si vemte, že někdo by chtěl na ten cizí čas přejít trvale. Ano, hýbat s časem je holým nesmyslem a přežitkem. Ale skoro ještě větším nesmyslem je přejít trvale celoročně na cizí čas, a mít tak po celý rok poledne už v jedenáct dopoledne, jak také někteří nutiči navrhují.