Na stránkách Úsvitu se sice uvádí, že předložili návrh zákona o referendu poslanecké sněmovně, jeho znění ale zatím nezveřejnili a musíme si tedy počkat, až bude zveřejněn ve sněmovních tiscích. Kdyby ten návrh zveřejnili, bylo by možno diskutovat konkrétně k „detailům, které jsou vždy jádrem pudla“ a hlavně by bylo jasné, co si pan Okamura pod pojmem „bez omezení“ představuje.

Za současného stavu mohou politologové pojem „bez omezení“ hodnotit jen obecně, což může vést, jako v tomto případě, až ke spekulacím a neobjektivním prohlášením. To ale není dobré pro osvětu a propagaci přímé demokracie a demokracie vůbec. Je to až nebezpečné a myšlenky přímé respektive polopřímé demokracie tak mohou být devastovány hned na samém počátku diskuze.

Je zarážející, že politologové se pustili do tak povrchního a zavádějícího hodnocení přímé demokracie, aniž by uvedli i pozitivní příklady třeba ze Švýcarska, kde existuje propracovaný systém iniciativ a referend vedle parlamentní demokracie spousty let a švýcarští občané jsou na to nadmíru hrdí.

Právě ve Švýcarsku mohou občané vyvolat referendum takřka o všem s výjimkou otázek, které jsou v rozporu s "kogentními normami", jinými slovy normami, které jsou závazné podle mezinárodního práva, jako je zákaz zločinů proti lidskosti, genocidy, otroctví a mučení.

Lze třeba toto nazvat „referendem bez omezení“?