Na úvod promluvil Milan Syrůček a vysvětlil nám, proč tentokrát byl začátek setkání a nástup do sálu Evropského domu daleko organizovanější než tomu bylo dosud zvykem… Šlo o bezpečnostní opatření, protože se stalo, že nás bylo moc a v sále někteří stáli a jiní dokonce seděli na okenních parapetech, což je prý z pozice Evropského domu obtížně přijatelné. Do sálu bude tedy vpuštěno jen 65 osob a najednou. Dále jsme byli upozorněni, že nebude žádné občerstvení, protože z bezpečnostních důvodů nesmí být při účasti vyšší než 40 osob podávány teplé nápoje. Nadace železná opona tak ušetřila obolus, který vydávala na kávu a čaj. Do třetice jsme se dozvěděli, že z bezpečnostních důvodů už budou pro případné popíjení vody k dispozici jenom plastové kelímky, protože sklo je zřejmě příliš rizikový faktor.

Poté následovala zajímavá a kvalifikovaná vystoupení pozvaných hostů, kteří spolu sice často nesouhlasili, ale dobře se doplňovali. Následovala diskuse, která byla dílem velmi emotivní, dílem odborná, dílem zpolitizovaná a z malé části dokonce osobní. Celkově to bylo velmi pěkné a o spoustě vyřčených i nevyřčených záležitostech dobře vypovídající setkání. Všem, kteří se o něj zasloužili, patří velký dík.

Pro mě osobně bylo klíčové úvodní slovo Milana Syrůčka. Při troše snahy se totiž s názory pozvaných hostů seznámit i jiným způsobem a diskuse nevybočila z běžného rámce. Ovšem obohacující poznání, že Evropský dům, jako jeden z údů Evropské unie v Praze, přistoupil k zmíněným převratným bezpečnostním opatřením, která jsou prý pro naše dobro a v našem nejvlastnějším zájmu, nelze získat jinak než prostě „být přitom“. Veselí účastníků diskuse v sále při vystoupení Milana Syrůčka potvrzovala skutečnost, že současná EU je svým občanům ze všeho nejvíce k smíchu…