Takové milé, autentické a uvěřitelné prohlášení to bylo, že mu je to nesmírně líto, ale musí zpochybnit hlasování. Kámen by se nad tím dobrým mužem ustrnul. Někdo by nám měl vysvětlit, jak je to možné, že se z voleného zástupce lidu stane za pár minut jednání poslaneckého klubu nesvéprávný hadrák. Možná dokonce, že to je takový křišťálově čistý sociální demokrat, že mu pod heslem „nikdy jsem neudělal pro stranu dost a vše, co jsem učinil, bylo dílem kolektivu“, není hanba udělat cokoliv, co prospěje straně. Pamatujme, že kde blb, tam nebezpečno.

Ať se na to díváme z jakékoliv strany, chování koalice a zázračná proměna poslance si žádá vysvětlení od jejích představitelů. Nabízí se jich několik, z nichž nejpravděpodobnější je totální vyčerpání ze skvělého nápadu poslat paní Jourovou do Bruselu, protože tam ji přitroublý genderový cenzus přiřkne lepší eurokoryto, což bude koalice vydávat za diplomatický úspěch. Rád bych zdůraznil, že si osobně paní Jourové velmi vážím a její statečný boj o obnovení jejího lidského i sociálního statusu poté, co ji ČSSD nechala vláčet jako zločince a neznala se k ní ani po jejím očistění, je hodný obdivu a respektu. Upřímně si jí přeji post eurokomisaře, jen mi je trošičku „šoufl“, že z jejích výsledků a postu budou týt ti samí lidé z ČSSD, kteří ji bezohledně nechali na společenském dně a nepodali ji ani ruku. Je důležité, abychom věděli, že když jim byl ukradený bezmála tragický osud jejich nevinné členky a náměstkyně ministra, je jím nutně ukradený i osud každého z nás zvlášť i nás všech dohromady.