„V souvislosti s mimořádnou situací na Ukrajině, ohrožením životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků ozbrojených sil Ruské federace na ukrajinském území v Autonomní republice Krym (...) podávám návrh na použití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny až do uklidnění sociální a politické situace v této zemi,“ řekl ruský prezident.

Kreml už musel jednat

Západ zdánlivě či pro první chvíli dosáhl svého, když dal svrhnout řádně zvoleného prezidenta, který odmítal být úslužným lokajem EU a USA. Oba státy tak opět ukázaly pohrdání demokracií a zákonností, jíž se tak rády zaštiťují, a dále stupňují napětí při podněcování protiruského tažení. Že tím kromě jiného posilují radikální síly, proti kterým by na svém vlastním panství okamžitě zakročily, je jim v této chvíli lhostejné. Účel i tentokrát světí prostředky. Je-li pro zahraniční politiku západních zemí něco charakteristické, pak právě toto.

Pučistická kyjevská vláda už stačila zrušit jazykový zákon, který umožnil ruskojazyčné menšině používat rodný jazyk, a nyní se spřádají plány na zákaz vysílání ruské televize. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov konstatoval zjevné: V takovém případě bude vážně narušena svoboda projevu, jedna z údajně nepřekročitelných západních hodnot.

Soudruh Zaorálek se činí

O zájem menšin se Západ náhle vůbec nezajímá. Podpořil naopak předsedu ukrajinského parlamentu Oleksandra Turčynova, který jasně prohlásil, že projevy separatismu nehodlá nová vláda tolerovat. Nic proti – kdyby ovšem něco takového prohlašovala řádně zvolená vláda a kdyby ta slova nebyla jednosměrně namířena proti ruské menšině, jejíž práva nyní „revolucionáři“ ukázkově pošlapávají.

Je příznačné, že se i nová česká vláda zapojila do hanebné hry, která se na Ukrajině rozehrála. Soudruh Zaorálek po schůzce se svým polským protějškem Radoslavem Sikorskim prohlásil, že jsou obě vlády připraveny spolupracovat s kyjevskými pučisty a to i v otázce ochrany územní celistvosti.