Lank (Úsvit): Konvoj trapnosti. Bohužel ne té americké

30.03.2015 12:55 | Zprávy

Nemohu si pomoci, ale současná hysterie v souvislosti s průjezdem konvoje americké armády mi přijde....prostě trapná....

Lank (Úsvit): Konvoj trapnosti. Bohužel ne té americké
Foto: Archiv ML
Popisek: Martin Lank

Ano, jsou to naši spojenci, ano, jsme součástí NATO. A nikdo asi nezpochybní jejich výrazný podíl na porážce nacistů – kdo ví, kde bychom bez nich byli. Mávání sovětskými vlajkami, vybízení k házení vajec, vystrkování holých zadnic a podobné akce odpůrců proto považuji za nedůstojné a trochu se stydím za to, co to o nás vypovídá. Na druhou stranu - mávání americkými vlajkami, mimořádné studio České televize s všemožnými odborníky a živé vstupy, ve kterých se dozvím tak zásadní věci, jako co budou mít američtí vojáci k večeři, to mi přijde taky už moc.

Kolik takových konvojů spojeneckých vojsk ročně přes republiku projede - a bez podobného cirkusu? Pravda, většinou se přesunují efektivněji, klidněji a bez pompéznosti po železnici - ale budeme takto vítat třeba i nizozemské nebo německé vojáky? Proč ne, vždyť jsou to také naši spojenci. A hlavně - budeme si takto vážit i těch českých? Vztah nemalé části národa k nim se poměrně jasně – a nechutně – ukázal relativně nedávno, když při explozi nástražného výbušného zařízení jich několik položilo život v Afghánistánu. Kde jste byli s těmi vlajkami tenkrát?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Jiří Čunek byl položen dotaz

Vláda

Chápu vás dobře, že vy hodnotíte líp novou vládu než tu předchozí? A jelikož to není poprvé, co se stavíte na stranu ANO, neuvažujete, že byste změnil politický dres?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: O novoročních předsevzetích

15:49 Petr Hampl: O novoročních předsevzetích

Druhý pohled Petra Hampla