I proto čínský premiér Li Kche-čchiang zahájil tento týden takřka dvoutýdenní návštěvu jihoamerického kontinentu. Začal v Brazílii, u svého největšího obchodního partnera v oblasti. Navštíví ale i Peru, Chile a Kolumbii.
Premiér Li nepřijel s prázdnou. Ve středu při návštěvě Rio de Janeira oznámil společně s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou podpis nejméně 36 obchodních dohod a přislíbil čínské investice ve výši třiapadesáti miliard dolarů.
To se Brazílii hodí, ekonomika někdejšího tahouna regionu slábne, tamní politická scéna se topí v korupčních skandálech a zastaralá infrastruktura vzbuzuje přinejmenším nervozitu. Už za rok totiž Brazílie uspořádá olympijské hry, historicky první v Latinské Americe.
Brazílie vítá i megalomanský plán inženýrů země draka přetnout jihoamerický kontinent železnicí. Plán přes 5300 km dlouhé dráhy, která má vést od brazilského přístavu Açu při Atlantiku k peruánskému přístavu Ilo na pobřeží Tichého oceánu, už mají politici na stole.
První vlaky by po ní měly vyjet do šesti let. Železnice, která údajně vyjde na deset miliard dolarů, má Číňanům v příštích letech ušetřit až třicet dolarů na tunu zboží, jež z oblasti vyveze. A že jich není málo.
Čína podle čerstvé studie Bostonské univerzity o čínsko-latinskoamerických obchodních vztazích posiluje: letos má předběhnout Spojené státy na pozici nejdůležitější cílové destinace pro svůj vývoz. Ten už v roce 2013 přesáhl 112 miliard dolarů. A ze špice obchodní výměny může Spojené státy, dosud prvního hráče v regionu, vystřídat ani ne za patnáct let.
Až do devadesátých let přitom byly vazby mezi Čínou a Latinskou Amerikou, takřka minimální. Peking se nijak zvlášť neprosazoval na – jak se říká - zadním dvorku Spojených států, tedy v oblasti, kde Washington měl tradičně značný vliv.
To se změnilo s příchodem třetího tisíciletí a latinskoamerickým boomem vyvolaným vysokými cenami surovin. Jedním z největších zájemců o ně se stala Čína, hladová po železe, mědi, ropě, ale i potravinách typu masa, sóji, kukuřice.
V posledních patnácti letech se asijská velmoc proměnila v předního obchodního partnera v Chile, Peru, Ekvádoru, Argentině či Venezuele. Jen loni do regionu investovala 22 miliard dolarů, tedy více než Světová banka a Meziamerická rozvojová banka.
Velkorysé čínské půjčky – své by mohla vyprávět Venezuela nebo Ekvádor – však nejsou výrazem asijského altruismu. Štědré úvěry otevírají cestu k přímým investicím a země si tak i buduje síť „zavázaných států“.
Přestože Čína zůstává hlavně ekonomickým partnerem, je zjevné, že její vliv v oblasti roste a také, že se jí pozvolna ale jistě daří přebírat pozice, které v Latinské Americe dlouhé roky upevňovaly Spojené státy a Evropa.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
