Včera večer totiž po bouřlivém dni na půdě Nejvyšší rady, tedy ukrajinského jednokomorového parlamentu, právě Janukovyč musel přijet, shromáždit poslance „své“ Strany regionů v sále parlamentního kina a tam na ně údajně křičet: „Buď budete hlasovat pro návrh Jurije Mirošnyčenka, nebo se dnes nebude hlasovat vůbec!“

Oč tu jde? Zákon o amnestii pro zadržené při více než dvouměsíčních protivládních protestech, a těch je víc než stovka, existoval na půdě ukrajinského parlamentu ve čtyřech variantách. Část „regionálů“ přitom byla rozhodnuta hlasovat pro jednu z variant, která právě Janukovyčovi nevyhovovala. Přijel se tedy přimluvit, či spíše přiřvat za tu, která se líbila jemu. V Mirošnyčenkově návrhu je totiž podmínka, že amnestie začne platit až ve chvíli, kdy protestující vyklidí budovy státní správy a také veřejné komunikace. Jmenovaný poslanec přitom zdůrazňuje, že „jeho“ znění zákona nezahrnuje ani Dům odborů, ani tzv. Ukrajinský dům, tedy budovy v centru Kyjeva, jež si opozice řádně pronajala. Podmínka vyklizení obsazených objektů byla ale pro opozici tak jako tak nepřijatelná, takže tři její strany se hlasování zdržely a zákon nakonec – opět trochu paradoxně, stejně jako předvčerejší zrušení devíti antidemonstračních zákonů – prošel hlasy vládní strany… Ukrajinská demokracie se asi nestačila divit.