Nejdřív se podívejme na reformy, jak v posledních staletích v Rusku přicházely. Velmi zjednodušeně: jejich první kolo souviselo s formováním základů ruského samoděržaví poté, co se ruská knížectví zbavila nadvlády Zlaté hordy. Už v této první etapě konstituování ruského absolutistického státu na přelomu 15. a16. století museli Ivan III. a zejména Ivan IV. povolávat z Evropy lidi znalé vojenství a základů státní správy, kteří jim za štědrou odměnu pomáhali budovat a podporovat základy ruského samoděržaví.

Pokud jde o zmíněnou západní pomoc, pak ta je ještě nápadnější v petrovské epoše na konci 17. a počátku 18. století. Podle Vasiljeva právě Petr ve snaze modernizovat Rusko zemi cizí šlechtou přímo zaplavil – a přitom ne snad, že by se mu tolik chtělo, ale proto, že mu nic jiného nezbývalo. Tradiční ruští bojaři byli pro jeho představu pokroku spíš brzdou než oporou.