Není proto divu, že si Rusové na vojenské parády na hlavním náměstí země opravdu potrpí.

Četní historici za první přehlídku považují defilé vojsk v čele s Petrem Prvním, která se v říjnu 1702 vracela z vítězné bitvy o pevnost Orešek.

Mjasnická ulice vedoucí k tehdejšímu Tržišti, jež se Rudým náměstím stalo až o dost později, byla vystlána rudým suknem, po němž ke Kremlu projížděl zlacený carský kočár a za sebou táhl potupené švédské vojenské prapory. (Teď trochu předběhněme a maně si vybavme prapory německých divizí, házené sovětskými vojáky na hromadu v rámci přehlídky na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce 24.6.45).

Ostatně využije příležitosti a pokročme tedy rovnou do sovětské epochy, kdy se o monumentalizaci vojenských přehlídek postaral hlavně J. V. Stalin, který už před válkou nechal zbořit Voskresenskou bránu mezi Maněžným a Rudým náměstím a přemístit pomník hrdinů války z roku 1612 Minina a Požarského k chrámu Vasilije Blaženého.