Na příslovečném evropském Západě ruský prezident opravdu už tři čtvrtě roku nebyl – původně kvůli západnímu rozhořčenému nepřijetí jeho „ukrajinské“ politiky, která vedla nejdřív k anexi Krymu a poté k rozpoutání bratrovražedné války, již jak vidno, zatím nedokázal zastavit ani minský diplomatický maraton z minulého týdne.

Ne že by si Putin s maďarským premiérem Orbánem neměli co říct – ve hře jsou jak dodávky ruského zemního plynu, protože smlouva o ruských dodávkách této strategické energetické suroviny letos končí, či o dostavbě jaderné elektrárny v maďarském Paksi, kterou má Rusko nejen technologicky zajistit, ale také plně úvěrovat.

Každý z obou dnešních protagonistů ale má pro toto setkání takříkajíc osobní důvod: Viktor Orbán, který se původně profiloval jako liberální pravicový politik, má dnes stále blíž k autokratickému způsobu vládnutí v putinském stylu, a navíc mu v tomto ohledu část maďarské veřejnosti vyloženě fandí.