Libor Dvořák: Rusko–USA. Reset nebo přetížení?

13.03.2014 21:31

Po včerejším rozhovoru s ukrajinským premiérem Jaceňjukem Obama řekl, že pokud Rusko nezastaví vpád na Ukrajinu, USA a jejich spojenci budou „nuceni Ruskou federaci přimět, aby za takovéto počínání zaplatila“

Libor Dvořák: Rusko–USA. Reset nebo přetížení?
Foto: Fanpop
Popisek: Americký prezident Barack Obama

Napadne zřejmě kdekoho známá scéna z Ženevy roku 2009, kdy tehdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová na počátku této iniciativy, která měla vést ke zlepšení vztahů mezi RF a USA, předala svému rezortnímu kolegovi Sergeji Lavrovovi symbolické tlačítko s ruským nápisem „peregruzka“.

Lavrov ji tehdy upozornil, že došlo k omylu a že anglické reset se rusky řekne „perezagruzka“ a že „peregruzka“ znamená nikoli odlehčení, ale naopak přetížení. Jak se zdá, tato možná anekdotická, ale zároveň zlověstná diplomatická epizoda se v těchto dnech naplňuje v míře vskutku vrchovaté.  

Proč se asi vztahy dvou nejvýraznějších soupeřů z dob studené války nepodařilo napravit? Důvodů je několik, a tak se pokusme pojmenovat alespoň ty hlavní.  

Zaprvé: Pokus o politiku resetu byl spuštěn v době, kdy přinejmenším formální hlavou ruského státu byl Dmitrij Medveděv. Jak se vcelku podle očekávání ukázalo, Medveděv nebyl, není a nikdy nebude samostatnou politickou figurou, ale hračku v podobě znovunastartování rusko-amerických vztahů mu Putin v rukou ponechal.   

Jakmile se ale před dvěma lety do funkce ruského prezidenta vrátil, začal po gruzínské ouvertuře naplňovat svůj program „orientace na blízké zahraničí“, tedy na někdejší sovětské republiky, který vyhlásil v lednu roku 2012 ve svém předvolebním programu. V těchto dnech vidíme, co to znamená a hlavně ještě může znamenat v praxi.  

Dnes už i autor poněkud snílkovského termínu „reset ve vztazích“ Obama musí užívat zcela jiného slovníku. Po včerejším rozhovoru s ukrajinským premiérem Jaceňjukem řekl, že pokud se Rusko nevzdá „porušování mezinárodního práva a nezastaví vpád na Ukrajinu, Spojené státy a jejich spojenci budou „nuceni Ruskou federaci přimět, aby za takovéto počínání zaplatila“.   

Jeho ministr zahraničí Kerry k tomu na půdě Kongresu dodal, že pokud „Rusko učiní nesprávnou volbu, situace se může dramaticky zkomplikovat, a to v celé řadě sfér“. Inu, po nějakém resetu vskutku ani památky a to, co Evropu i Ameriku ve vztazích s Ruskem čeká, bude přinejmenším nějaká nová forma studené války.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rozhlas.cz

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…