Více jak padesát let v této zemi platí, že na dědictví po rodíčích mají právo, a to bez vyjímek, všechny děti, nehledě na to, jak se k rodičům chovaly. Právu je šuma fuk, jestli se jedno dítě o rodiče staralo, druhé je vidělo jen v den výplaty jejich důchodů, další třeba vůbec. Zákon hovořil jasně - všem stejně. A rodiče, pokud se nechtějí za života majetku zbavit - darovat ho, s tím nic udělat nemohli. Vlastně mohli. "Pokud by chtěli potomka vyloučit z dědictví, museli by ho vydědit. To by se mohlo stát zvláštní listinou a pouze z důvodů v zákoně stanovených. Mezi ně patří i to, že potomek, v rozporu s dobrými mravy, neposkytoval pomoc v nemoci a ve stáří neprojevoval opravdový zájem o zůstavitele, který by jako potomek projevovat měl."

A teď mi ukažte staré rodiče, kteří by se hnali k soudu jen proto, aby se tam pochlubili s takovým výtečníkem. To si raději povzdychnou, otřou slzy a za pomoc ve stáří si zaplatí,