Premiéra sice do Albánie provázeli nejen dva ministři, ale i delegace českých podnikatelů a konalo se tam už několikáté Česko-albánské podnikatelské fórum, ale hlavním mediálním výstupem byly nakonec problémy energetického koncernu ČEZ, který od letošního ledna v Albánii dramaticky prodělává.
Riskantní byla přitom akvizice ČEZu od počátku, od roku 2009, kdy manažeři českého koncernu koupili od albánské vlády v privatizačním tendru tříčtvrteční podíl v tamní jediné distribuční společnosti. Dali za něj tehdy 100 milionů eur a dalších padesát do něj podle odhadu společnosti Patria Finance investovali. Přesto bylo od začátku jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. V zemi, zdevastované desetiletími komunistické diktatury Hodžova ražení, kde je podle neoficiálních odhadů bez práce každý třetí, si lidé zvykli protloukat se, jak to jde. Včetně například enormního počtu nelegálních přípojek elektřiny nebo rozšířených krádeží rozvodných kabelů. Ještě větším problémem je ovšem všudypřítomná korupce, špatná vymahatelnost práva, organizovaná kriminalita, ale také nebezpečí státních zásahů do hospodářství.
Pocítil to záhy i ČEZ coby distributor elektřiny albánským spotřebitelům: když začal vymáhat platby od nelegálních odběratelů a odpojovat od dodávek neplatiče, začalo se zhoršovat nejen klima, v němž se český koncern v Albánii pohybuje, ale svou nevraživost lidé nezřídka přenášeli i na Českou republiku. Loni dostal ČEZ v Albánii několik pokut za to, že porušuje předpisy, protože údajně instaloval úředně neprověřené elektroměry.
Letos se koncern dokonce dostal na základě svědectví svého bývalého zaměstnance do hledáčku albánské prokuratury kvůli podezření, že účtuje fiktivní pokuty a vystavuje falešné faktury, aby papírově vykázal velkou ztrátu a mohl odůvodnit požadavek po zvýšení cen elektřiny. Proti pokutám i podezřením se ČEZ sice odvolává a brání, nicméně albánský regulátor mezitím zvýšil cenu elektřiny pro distributory, tedy v reálu především pro ČEZ, málem dvojnásobně, aniž by umožnil promítnout tento cenový skok do cen pro koncové spotřebitele. Od té doby rostou ztráty českého koncernu v Albánii každým dnem a finanční analytici nevylučují, že se investice ČEZu v Albánii možná znehodnotí.
Albánská pobočka ČEZu mezitím vyjednává s tamními úřady o kompenzaci svých ztrát a volá na pomoc Světovou banku. U této instituce si totiž ČEZ vyjednal svého času na své albánské dobrodružství investiční garanci ve výši 60 milionů eur, a to právě kvůli riziku, že by albánský regulátor mohl svými eventuálními zásahy jeho albánský byznysplán pokazit. Garance ovšem nepokryje ani polovinu hrozící ztráty.
Pro českou státní pokladnu to není dobrá perspektiva: rok co rok do ní plynou z ČEZu jakožto de facto státního podniku mnohamiliardové dividendy. Ke své snaze pohnout své albánské hostitele k pozitivnímu přístupu k požadavkům ČEZu po kompenzaci ztrát měl tedy Nečas všechny důvody. Do jaké míry byla ovšem vstřícná slova, která v Tiraně slyšel, jen zdvořilostní frází, je otázka.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
