Premiéra sice do Albánie provázeli nejen dva ministři, ale i delegace českých podnikatelů a konalo se tam už několikáté Česko-albánské podnikatelské fórum, ale hlavním mediálním výstupem byly nakonec problémy energetického koncernu ČEZ, který od letošního ledna v Albánii dramaticky prodělává.

Riskantní byla přitom akvizice ČEZu od počátku, od roku 2009, kdy manažeři českého koncernu koupili od albánské vlády v privatizačním tendru tříčtvrteční podíl v tamní jediné distribuční společnosti. Dali za něj tehdy 100 milionů eur a dalších padesát do něj podle odhadu společnosti Patria Finance investovali. Přesto bylo od začátku jasné, že to nebude procházka růžovým sadem. V zemi, zdevastované desetiletími komunistické diktatury Hodžova ražení, kde je podle neoficiálních odhadů bez práce každý třetí, si lidé zvykli protloukat se, jak to jde. Včetně například enormního počtu nelegálních přípojek elektřiny nebo rozšířených krádeží rozvodných kabelů. Ještě větším problémem je ovšem všudypřítomná korupce, špatná vymahatelnost práva, organizovaná kriminalita, ale také nebezpečí státních zásahů do hospodářství.

Pocítil to záhy i ČEZ coby distributor elektřiny albánským spotřebitelům: když začal vymáhat platby od nelegálních odběratelů a odpojovat od dodávek neplatiče, začalo se zhoršovat nejen klima, v němž se český koncern v Albánii pohybuje, ale svou nevraživost lidé nezřídka přenášeli i na Českou republiku. Loni dostal ČEZ v Albánii několik pokut za to, že porušuje předpisy, protože údajně instaloval úředně neprověřené elektroměry.