Přitom to ještě před nedávnem nebylo zvykem ani u nás: Stačí si vzpomenout na Víta Bártu, který se jako majitel bezpečnostní agentury a zároveň ministr Nečasovy vlády dostal kvůli možnému konfliktu zájmů do takového tlaku ze strany médií a veřejnosti, že se přímé kontroly nad svou firmou ABL nakonec vzdal.
Ještě před ním se v obdobné věci pozornost médií soustředila na ministra Aleše Řebíčka, který sice svůj podíl ve stavební firmě Viamont před nástupem do funkce prodal, ale veřejnost přesto citlivě registrovala každé podezření, že jí i nadále přihrává lukrativní státní zakázky.
Změna atmosféry nastala ve chvíli, kdy se na politické scéně zjevil miliardář Andrej Babiš. A jako ministr resortu, kontrolujícího mimo jiné i vynakládání evropských dotací, a zároveň jako šéf agrárního impéria, jež je jedním z hlavních příjemců těchto dotací, se bez zachvění brvou na veškeré výtky o konfliktu zájmů tvářil, že nechápe, o čem je řeč. Prošlo mu to.
Takže tři podnikatelé, kteří se o víkendu dostali do Senátu, si teď už kvůli podobným dilematům ani nemusejí dělat vrásky.
Zachovat dekorum se nicméně snaží Jiří Hlavatý, majitel textilky Juta v Hradci Králové, který se údajně hodlá senátorským povinnostem věnovat naplno a některé povinnosti v podniku delegovat na management.
V jednom z povolebních rozhovorů k tomu nicméně dodal, že „v tuto chvíli nevidí žádný problém v tom, jak skloubit obě činnosti“.
Podobné stanovisko má i král českého hazardu, majitel firmy Synot Ivo Valenta, jehož voličům na jeho rodném Slovácku nezabránilo v jeho zvolení nejen Valentovo trvalé bydliště v Monaku, ale ani to, že byl pravomocně odsouzen za korupci ve fotbalu, což loni v poslední instanci potvrdil i Ústavní soud.
Jen František Čuba, dnes 78letá legenda komunistického podnikání v JZD Slušovice, které tehdy vzkvétalo jen proto, že mu politbyro jako jedinému v zemi dovolilo parazitovat na ekonomické mršině reálného socialismu, to coby novopečený senátor SPO za Zlínsko rozbalil bez zábran.
Na otázku Lidových novin, zda si myslí, že mu funkce senátora může pomoci v jeho podnikání v chovu ryb a pěstování skleníkových rostlin, odvětil, že by mu to „mělo přinést kladné výsledky“.
Jistě: Očekávat od podnikatelů, že se okamžikem svého zvolení do parlamentu začnou zabývat výhradně jen obecným blahem, a nikoli prospěchem své firmy, je nejspíš iluzorní.
Přesto je nutné vyžadovat, aby se od svých firem odstřihli nejen verbálně. Jinak můžeme naděje na zlepšení zdejší politické kultury vzdát rovnou.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Český rozhlas
