To má ovšem podstatně víc podob než jen primitivní podvod se zatajenou koninou v polských burgrech, v italských lasagních nebo v masových kuličkách ze Švédska. A jsou to podoby mnohem rafinovanější, protože se dějí zcela legálně.
Nedávná studie německého svazu spotřebitelských středisek zjistila, že se víc než dvě třetiny zákazníků cítí v německých supermarketech klamáni, protože potravinářské výrobky velmi často nesplňují to, co slibují na lákavých obalech. Seznam triků, které dnes potravinářské koncerny v Evropě běžně- a legálně- používají, je vskutku rozsáhlý. Levné chemické aromáty, jejichž jeden gram propůjčí jednomu kilu potravin vůni dle potřeby, nahrazují nejen ovoce v jogurtech a v tvarohu, ale aromatizují i zmrazené ovoce, nakládané okurky, margarin nebo rybí konservy. Do krůtího salámu se přidává vepřové maso, do pesta z rukoly petržel, do šťávy z maracuji pomerančový extrakt, zaručeně pravý řecký ovčí sýr je z levného kravského mléka. Spolehnutí není, jak varují němečtí odborníci z tamních spotřebitelských středisek, ani na označení typu „bez konservačních látek“ nebo „bez cizorodých příměsí“. Řada takových označení totiž není chráněna a tak je výrobci používají, jak se jim zachce.
To jediné, čím se spotřebitel může chránit, je důkladně zkoumat složení na obalech. Tam najde všechny ingredience v procentech, jakož i seznam všech použitých přísad. Pokud se v tom vyzná, zjistí, zda je sýr z mléka, nebo vznikl v potravinářské laboratoři z bílkovin, rostlinných tuků, zahušťovačů, aromátů a barviv. Obdobné je to s imitacemi šunky, kde je opravdového masa s bídou 60 procent a zbytek sestává z vody a zahušťovadel. Do polotovarů a hotových jídel, na mražené pizzy nebo bagety k zapékání, se používají imitace sýrů i šunky běžně. Stejně jako končívají falešné krevety z rozemletých rybích odřezků v rybích salátech. To všechno je legální. Ovšem jen za předpokladu, že to výrobci na obalech deklarují. Jak zjistili němečtí kontroloři, velmi často se tak ale právě u polotovarů nebo v gastronomii neděje.
Pokrok v klamání spotřebitele evidentně nezná mezí. Studie německého svazu spotřebitelských středisek upozorňuje například na to, že z kvalitního kusu masa nemusejí být ani bifteky, kuřecí řízky nebo rybí filé. Za pomoci enzymu, vyráběného ze speciální bakterie, se v potravinářském průmyslu dělají tyto výrobky i z odřezků, a to tak perfektně, že výsledek je k nerozeznání od původní předlohy. I kontroloři to jsou schopni zjistit teprve v laboratoři. Enzym, který slepuje řetězce proteinů, sice nemá být závadný, ale musí být rozhodně uvedený na obalu. Zrovna tak by se o této přísadě měli spotřebitelé dozvědět v restauracích a v kantýnách. Přesto je na místě otázka, kolika z nich by při informaci o enzymu v bifteku vůbec došlo, že má místo kusu masa na talíři poslepované zbytky.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
