Rozhodnutí německého parlamentu schválit Řecku třetí „záchranný balíček“ ve výši 86 miliard dolarů posunul celou krizi do další fáze, která se ponese ve znamení totálního výprodeje řeckého státního majetku. V rámci dohody s „Velkou trojkou“ vláda premiéra Alexie Tsiprase v rozporu se svými předchozími proklamacemi slíbila zprivatizovat majetek za více než 50 miliard eur. Šéf britské organizace Global Justice Now Nick Dearden v textu pro britský The Guardian v této souvislosti podotýká, že „účel záchranného balíčku nemá nic společného se splacením řeckého dluhu, zato má vše společné s vytvořením korporátního ráje ve Středomoří.“ Řecko je ke koupi „počínaje národní loterií přes přístav v Pireu až po pásy země na Korfu, a korporace se předhánějí, aby si urvaly kusy pro sebe.“

V první vlně výprodeje státního majetku si německý provozovatel letišť Fraport zajistil právo na provoz 14 letišť po celém Řecku, z nichž mnohé se nacházejí v populárních turistických destinacích. Kontrakt za 1,2 miliardy dolarů je podepsán na 40 let. Nad celým privatizačním procesem dohlíží tzv. Fond rozvoje majetku Helénské republiky, který funguje pod přímým dohledem evropských lídrů. K prodeji aktuálně nabízí přístavy v Pireu a Soluni, plynárenský systém podle všeho bude prodán Ázerbajdžánu, „volné“ jsou ale stále ještě elektrárenské přenosové soustavy, pošta, řízení provozu vlaků a autobusů, největší řecká telekomunikační společnost, 648 kilometrů dlouhá dálnice nebo významná ropná rafinérie, která pokrývá asi dvě třetiny veškerých kapacit ve své oblasti.