A to ani ne tak proto, aby se někam přesunuli, ale aby nás upokojili o tom, že po posledním přesunu nikam daleko neodtáhli, ale že jsou, buď poblíž, anebo dokonce znovu trdlují přímo na našich silnicích, a činí tak prý hlavně proto, aby nás zbavili strachu z ruského přepadu. Protože pochopitelně, když tady američtí bojs jsou, Rusové se sem neodváží ani zatelefonovat. Kdyby se naopak od nás trošku vzdálili, vpadnou sem Rusáci natotata. Ale žádný strach, teď, když si U.S. Army už z naší silniční sítě udělala běžnou průjezdnou trasu, můžeme spát klidně, pokud nás ovšem ze spánku nevzbudí právě rachot těch přesunujících se US válečných auťáků.

Ale prosím vás, co je takové probuzení proti unášejícímu pocitu, který se vám rozlije tělem hned po tom probuzení. Díky bohu za to, že mi amíci za oknem řinčí a dávají mi klid v tom smyslu, že aspoň tuhle noc se ruskému vpádu vyhneme.