Protože kdyby to nebyl ten jeden jediný, kdyby to byl kolektiv, rada nebo jakékoli sdružení více hlav, pak by ta jízda celého toho kolosu nemohla být tak úděsně jednostranná, tak neuvěřitelně zbavená osobitého pohledu jednotlivých jejích představitelů, redaktorů, moderátorů, politologů a často dokonce i pozvaných hostů. Vždyťoni všichni skutečně mluví jedním hlasem, všichni si myslí doslova do písmene totéž, co ten druhý, třetí, čtvrtý a pátý! Cožpak kdyby tady nebyl ten jeden člověk, ten první a rozhodující, který všem těm mozkům nařizuje, jak je třeba myslet a mluvit, byla by takováto hrůzná uniformita myslitelná?

Cožpak by jinak bylo možné, aby všichni v ČT jako jeden muž a jedna žena svorně tvrdili, že zlo se nachází jen na Východě a jen na Západě svítí jistrička spásy? Cožpak je jinak představitelné, aby uprostřed bezbožného českého živlu jen oddíl zaměstnanců ČT, jako kdyby k nám přuputoval odkudsi odjinud, hlásal, že církev musí být bohatá a proto jsou církevní restituce v pořádku? Cožpak by se daly jinak pochopit pořady ČT, ze kterých by si musel návštěvík z jiné planety zcela nutně udělat představu, že válku nerozpoutali Němci, ale Češi, a že jenom tihle krabatí a nelítostní čeští pohůnkové se dopouštěli válečných zločinů, nejhůznějších pak na nevinném sudetském lidu?