Rusko je ďábel a Washington anděl, sudetští Němci byli oběťmi a prezident Beneš byl násilník, naše pravice zemi pomáhá a levice ji huntuje, husité byli hrdlořezové a katolická církev národ zachránila Ukrajina je oběť a Moskva uchvatitel, Schwarzenberg, Kalousek, Herman a Štětina jsou jedinými našimi demokraty a o zbytku je lépe pomlčet, prezident Zeman je tragický omyl, vzešlý z omylu uzákoněné prezidentské volby – to jsou jen některá z axiomat, čili základních pravd, jimiž to ve zpravodajské redakci ČT jen zvučí a pulzuje, jako by jim měl na drátě vedoucí americký neokonzervativec Paul Wolfowitz, muž podle jehož doktríny se dnes západní svět točí: Země, která pod kvalifikovaným vedením a s využitím domácích surovin dokáže vybudovat moc globální, na USA nezávislou, se pro USA stává zemí nepřátelskou.

Dá se pochopit, že politika, vycházející z tohoto světonázoru, od něhož jsou pak více či méně odvozena i základní axiomata ČT shora uvedená, nemá mezi naší veřejnosti velkou podporu, ba dá se říct, že odpor proti takovéto jednostrannosti sílí a objevily se a dále se objevují publikace, které ji odsuzují, nejnověji např. knížka Petra.Žantovského a Jiřího Hroníka ČERNÁ KNIHA ČESKÉ TELEVIZE.

Nu a s tím, jak stížností proti upřílišněnému fandovství ČT pro to zpátečnické a téměř až fašistické na našich sociálních sítích rostlo a sílilo, uzrávalo v jádru zpravodajské redakce ČT přesvědčení, že by bylo dobré se tomuto tlaku postavit. Uvažovalo se jak – a pak se na to přišlo. Je třeba vytipovat publicisty, kteří jsou ještě zpátečničtější a ještě fašizoidnější než ti ve zpravodajství ČT, kterým pak bude na obrazovkách České televize dána co nejširší možnost jejich názory přednášet a rozšiřovat (ovšem s upozorněním, že nejde o pracovníky ČT, ale o novináře buď na tzv. volné noze, či novináře náležející k jiným institucim). Čím častěji se pak tváře těchto lidí na obrazovce ČT objeví, tím silnější bude vzbuzen dojem, že když zde jsou lidé ještě zpátečničtější a pravicovější než je ČT, pak ČT sama vlastně ani za nadměrně pravicovou a zpátečnickou prohlášována být nemůže. Ba dá se z tohoto pohledu při dobré vůli vykonstruovat i to, že při takto naznačeném rozvrstvení politických názorů ve veřejnosti zaujímá ČT vlastně polohu střední až neutrální, a tedy i vyváženou, jak to pro sebe ve své chartě vyhlašuje.

Takto se to tedy mezi zpravodajci ČT dohodlo a šlo se na věc.