O pánovi s ukrutně popleteným smyslem pro právo a spravedlnost, který se ještě neuvěřitelněji odvažuje dávat tento svůj pokřivený smysl našim lidem co nejčastěji jak na odiv, tak na slyšení.

Takže ho dobře poslouchejte: Když se v Kyjevě vzbouří lidé proti legálně zvolené – ale spíš proruské než prozápadní vládě - je nutno tyto vzbouřence podporovat ať to stojí, co stojí. A běda, třikrát běda zločinné vládě, která by se svou ozbrojenou mocí chtěla těmto spravedlivým vzbouřencům postavit. Jestliže se ale totéž odehraje na východě Ukrajiny, s tím rozdílem ovšem, že se lidé vzbouří nikoliv proti vládě zvolené, ale podvodně najmenované, zato však co nejostřeji protiruské, vzbouří se cosi nesmírného i v hrudi Schwarzenberga a jme se nad celou Evropou hulákat, že policie a vojsko suverénního státu mají plné a nezpochybnitelné právo potlačit tyto vzbouřence absolutně všemi prostředky, a je nesvědomité až zločinné, když s použitím těchto prostředků otálejí.

Takovéto je tedy až vášnivě ženské pojetí práva a spravedlnosti našeho bývalého ministra zahraničí a dnes stále ještě předsedy zahraničního výboru sněmovny. Pojetí tak jednoduché, až mu je člověk závidí. Všechno na světě, co je ruské nebo proruské, je právě z tohoto důvodu zločinné a hodné vymýcení, ale všechno protiruské je právě z tohoto důvodu hodno ochrany i nejhlubší sympatie. Ta nenávist vůči všemu ruskému je v tom člověku tak čirá a nezředěná jakýmkoliv jiným ohledem, až vás téměř nutí domýšlet, kdy a na jakých podkladech vznikla, i z jakých zdrojů se její prudce žhnoucí a nikdy nepohasínající plamen napájí. Roušku nad touto záhadou nadzvedl majitel tohoto tajemství snad jenom jednou v životě, když prohlásil, že nemá nic proti prostým ruským lidem, ale že kdyby na něho někdo přišel s Medveděvem nebo Putinem, nemohl by se divit, kdyby s ním on (Schwarzenberg), vyrazil dveře.