Proč se sem tedy hráči s míčem na noze s takovou oblibou uchylují a pak se zde na dlouhé úseky fotbalového času tak dlouho zdržují? Proč takto bezzubě (a bezzubě proto, protože jsou tak nehorázně daleko od soupeřovy branky), zde zabíjejí drahocenný fotbalový čas přihrávkami, kličkami, stopingem a dalšími parádičkami, jež ke vstřelení gólu vést nemohou. Opakuji, nechápu to. Vlastně bych to chápal, kdyby mužstvo, jež tento způsob hry provozuje, netoužilo po ničem víc, než po bezbrankové remíze, protože pokud by se mu podařilo udržet míč na svých kopačkách a též dostatečně daleko od vlastní branky, vzalo by soupeři možnost vstřelit mu gól. Ale pokud touží vyhrát, postrádá hra mužstva uprostřed hřiště jakýkoli smysl.

Počkejte, jeden by se možná našel. Možná že hráč, který uprostřed hřiště právě provádí svá kouzla, se zde zdržuje proto, že si potřebuje odpočinout. Možná má za sebou prudký běh přes půlku hřiště a všechno, o co mu v té chvíli jde, je chytit dech. Takže aby ho chytil, si teď uprostřed hřiště s kolegou z mužstva míč jen přihrává.