Začíná přituhovat. Už i v naší zemi nepříjemně houstnou prohlášení politiků a hlavních médií o nutnosti přijmout imigranty, běžence, azylanty… no zkrátka ty, v jejichž záplavě se začíná topit zejména jih a západ Evropy.

Věc má háček

Nejdřív se objevily jen ojedinělé pokusné balónky. O „možných a uvažovaných“ kvótách, mlžení o jakési evropské dohodě o přerozdělení, a to vše doprovázené chlácholivými údaji, že v takovém případně by mohlo na stát naší velikosti vyjít „jen pár tisíc osob“. Pak ale byly zveřejněny závěry tak zvaného kulatého stolu, který pořádal Národní konvent o EU, kde tajemník vlády pro evropské záležitost, jistý Tomáš Prouza, přijímání imigrantů a uprchlíků velice vehementně obhajoval.

Není divu, že se zvedá tato nebezpečná vlna. Jsou rozlíceni, že ministr Milan Chovanec odletěl na jednání ministrů vnitra EU s jasným stanoviskem, jak se vláda ČR staví k přijímání běženců ze Sýrie: Nechceme je. Zatím.

Zvláště ne ty ze Sýrie. Z té Sýrie, kde již od roku 2012 zuří Spojenými státy vyprovokovaná občanská válka, vedená s nepředstavitelnou krutostí, a odkud prchají statisíce obyvatel, aby zachránili alespoň holé životy. Bylo by přirozeně humánní je přijmout a ochránit, ne? Věc má ale jeden háček. Docela zásadní. Tím háčkem je islám.

Cizinci ve vlastní zemi?

Západní a jižní Evropa má samozřejmě problém, který si sama historicky způsobila. A nyní ho chce „rozředit“ na úkor zemí, které se s ním zatím nepotýkají. Exportovat, aby se stal problémem všech.