Proto je zcela na místě politický bojkot tohoto muže, bojkot současného ukrajinského režimu a veškerý možný tlak na současnou kyjevskou vládu, aby se Ukrajina vrátila zpět do demokratických kolejí a dodržování alespoň základních hodnot práva a spravedlnosti.
To, co na místě není, je bojkot mistrovství Evropy ve fotbale, což neříkám jako otec jednoho patnáctiletého fotbalového nadšence a budoucí nevlastní otec fotbalového nadšence jedenáctiletého. Říkám to jako člověk, kterého před více než dvaceti lety, kdy se začal o Ukrajinu zajímat, překvapilo, jak velmi tato země je zemí evropskou a jak velmi málo Evropanů si tuto věc uvědomuje.
Ještě než se vzdálím od velké politiky, tak si neodpustím jednu myšlenku, která se zrodila v nejosvícenější části polského exilu, a to je heslo, že bez svobodné Ukrajiny nebude svobodného Polska. Já si navíc myslím, že to neplatí jen pro Polsko. Dokud Ukrajina nebude součástí naší Evropy, nebude tato Evropa nikdy držet pohromadě.
Ale jak jsem říkal, pryč od politiky. Bojkotovat mistrovství Evropy ve fotbale na Ukrajině, protože především tam, a nikoli v Polsku se ve skutečnosti hraje, by byla obrovská škoda. Obrovská škoda proto, že desítky, možná stovky tisíc Evropanů, kteří se mohou na zápasy na Ukrajinu vydat, a další miliony diváků u televizních obrazovek by tím přišli o překvapivé poznání, které já jsem učinil už před víc než dvěma desítkami let. Poznání, že Ukrajina je Evropa.
Poznání, že západoukrajinský Lvov je nádherné, po všech stránkách středoevropské město, v němž se člověk narozený v Praze cítí téměř jako doma, protože na každém kroku naráží na věci, které důvěrně zná. Barokní kostely, nádherné secesní domy, divadlo podobné těm, která byla po všech koutech té naší Rakousko-Uherské monarchie, jíž byl Lvov neodmyslitelnou součástí. Se Lvovem a Haličí spojilo svůj osud i mnoho Čechů, kteří tu pracovali jako úředníci, železničáři, přednášeli na zdejší slavné univerzitě, nebo sem jen přišli žít.
Lidé v tomto koutu Ukrajiny měli a mají obrovskou touhu do Evropy patřit, a když jim druhá světová válka přichystala osud v podobě područí Moskvy, bojovali se zbraní v ruce proti tomuto osudu po víc než pět let, šest let. V marné naději, že jim Evropa, Západ, Spojené státy nakonec přijdou na pomoc.
V tomto Lvově, pro který jsou Krakov nebo Praha dodnes nejbližší místa, jsem v roce 1990 psal své první reportáže o probouzející se Ukrajině. Tehdy o Lvovu, o Ukrajincích, o Ukrajinské povstalecké armádě nikdo nic nevěděl a to, co se vědělo, byly komunistické lži a smyšlenky. Dnes, po dvaceti letech je situace jen o něco lepší. Proto prosím, pokud se vám poštěstilo dostat lístky na utkání mistrovství ve Lvově, tak se tam jeďte podívat. Vím jistě, že se vrátíte nadšeni.
Ještě vzdálenější než Lvov, který je vlastně v ukrajinských měřítcích hned za hranicemi, je Kyjev. Lvov je láska na první pohled, Kyjev až na druhý, nebo třetí. Ale když si sednete teď na jaře na písečnou pláž na levém břehu mohutného Dněpru, uvidíte před sebou horu nad řekou, na níž se v zeleni stromů zlatají kopule kostelů, tak ta láska přijde rychle. Právě tady, uprostřed nedohledných úrodných ukrajinských plání se zrodilo východní křesťanství, tady, ne v Petrohradu nebo Moskvě, jsou základy pout, která váží svět na východ od slovenských hranic s naší evropskou civilizací.
A tu i tady, v hlavním městě padesátimilionové Ukrajiny cítíte. Ať už se procházíte pod mohutnými kaštany na Kresčatiku, touláte ulicemi sedmi kopců středověkého centra Kyjeva, nebo se vydáte k místům, kde byl napsán jeden z nejmystičtějších evropských románů našeho století, Mistr a Markétka. A pivo, pivo je tu stejně jako u nás národní nápoj, skoro stejně dobré jako v českých hospodách. A zdejší dívky, zvláště teď v počínajícím létě, tu jsou snad nejkrásnější na celém světě.
Tato evropská Ukrajina a Ukrajinci, kteří se cítí, chtějí být, Evropy, si nezaslouží, aby jim politika zničila jejich největší evropský svátek, mistrovství Evropy ve fotbale, jehož finále se bude hrát právě tady v Kyjevu.
Proto prosím jeďte na Ukrajinu. I tím, ne nějakým bojkotem, pomůžete tomu, že Ukrajina zůstane evropskou zemí, zemí té naší svobodné části Evropy, zemí, bez níž se ta naše Evropa neobejde.
Hezký den vám přeje Luboš Palata.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
