Nedá se říci, že by všechno bylo v Polsku lepší než u nás, v mnoha ohledech se v Česku stále žije lépe, blahobytněji a tak nějak klidněji. Ale hodně jsme toho my Češi za ony už dvě a půl desetiletí tak nějak prošvihli a Poláci ne.

Vedle doslova civilizačního skoku můžeme Polákům závidět i velké, výrazné politiky. Jeden z nich, Donald Tusk se stal z polského premiéra prezidentem Evropské unie. S dalšími dvěma jsem měl v minulých dnech možnost se setkat. Tím prvním byl Radoslaw Sikorski, ministr zahraničí, který nebýt toho, že Donald Tusk se stal předsedou Evropské rady, tedy oním evropským prezidentem, se mohl stát evropským ministrem zahraničí.

Radoslaw Sikorski však mohl myslet na tento post proto, že se skvěle osvědčil jako ministr zahraničí samotného Polska. Dalším velkým polským politikem, kterého jsem měl možnost v minulých dnech potkat, je bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski. Nejúspěšnější polský politik doby po roce 1989, kdy byl dvojnásobným prezidentem. A přesto, že má své kořeny v komunistické straně, za níž byl dokonce ministrem, tak vedle politika je také velký státník.