Největší kritice byl podroben zejména samotný bulvár, přestože se účastníci diskuse shodli na tom, že jeho prvky už dávno adoptovala také tzv. seriózní média. "Příčiny vzniku bulvární žurnalistiky v politickém kontextu jsou tyto: 1) pohodlnost novináře zjišťovat pracně všechna relevantní fakta. 2) klamavé přesvědčení, že bulvární efektnost omlouvá faktické nepřesnosti nebo dokonce výmysly. 3) zpravidla má souvislost s politickými či dokonce geopolitickými zájmy, o které se v dané době hraje," odstartoval akci doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D.

Existují de facto dva náhledy. Ten první zní, že je třeba dívat se na média jako na každé jiné podnikání, v jejich případě obchod s informacemi, který se snaží o co možná nejvyšší zisk. Druhý pak tvrdí, že jsou média jedním z pilířů demokracie se závazkem a odpovědností vůči veřejnosti.

Pro bulvár platí ta první možnost. Nejde o klasickou novinařinu a jeho tvůrci nejsou novináři v pravém slova smyslu, ale manažeři pečující o komerční produkt, který má za cíl atakovat emoce čtenářů za každou cenu, čemuž odpovídá výběr základní informace i její zpracování.