Přesto si všimněme dvou problémů, které Fialovu nominaci provázejí. První se týká jeho brněnského původu. Pověst občanských demokratů v jihomoravské metropoli nikdy nebyla valná. Třeba pro někdejší drsný styl bratří Venclíků i pro pár korupčních či klientelistických kauz. Dnes je první mužem ODS na jihu Moravy Pavel Blažek, místopředseda strany, který se po opuštění křesla ministra spravedlnosti opět stal neviditelným. Je to pozoruhodné, zvlášť když Blažka už Mirek Topolánek zmiňoval mezi svými korunními princi.

Petr Fiala říká: „Jakákoli funkce je pro mě zajímavá jen tehdy, pokud mohu jejím prostřednictvím něco změnit. Nechci být nějaká nová tvář, která se vysune do popředí – a jedeme dál. To nechci i z toho důvodu, že myslím, že není kam jet dál. Přijal bych to jen za předpokladu, že bych měl dojem, že je tu velká vůle ke změně.“

Za tato Fialova slova nelze nepřiřadit ještě pražskou zkušenost. Tím, kdo kdysi navrhl občanským demokratům v hlavním městě vytáhnout vzhůru počestného docenta Bohuslava Svobodu, byl šíbr jménem Tomáš Hrdlička. Naštěstí ale Svoboda nezafungoval jen jako fíkový list a vydal se vlastní cestou. Také v případě Petra Fialy bude zajímavé sledovat, dokáže-li se rozejít i se svými brněnskými otci.