Například Jan Fischer do druhého kola evidentně nepostoupil kvůli dojmu, který zanechal v televizních a rozhlasových debatách. Působil jako uchazeč roztěkaný až nervózní s poměrně mělkými názory. Přitom právě on byl v předešlých měsících středem zájmu médií a favorizovaly ho i agentury provádějící předvolební sociologické průzkumy. Ty si ostatně, v první řadě společnost PPM Factum, po podzimních krajských volbách špatným odhadem opět uřízly pěknou ostudu. Příště možná postačí věštit z křišťálové koule.
Svět internetu zase dlouho pomáhal Vladimíru Franzovi. Jenže i on byl semlet v diskusních kláních s konkurenty.
Hodně se také hovořilo o pomoci sociálních sítí Karlu Schwarzenbergovi. Nejstarší kandidát mazaně zacílil na nejmladší voliče, kteří jsou nejzdatnějšími uživateli moderních komunikačních technologií. Volební tým mu nasadil „číro“ a spustil nezvykle dynamickou propagaci v prostředí internetu. Na tu navázaly bigbeatové koncerty na Schwarzenbergovu podporu a vyjádření respektovaných osobností z kulturní či vědecké sféry. Kandidátovi stačilo se jen „vyskytovat“, všechno ostatní za něj udělali nadšení aktivisté.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz