Vládní politici resuscitují návrh zvláštní bankovní daně. Navíc chtějí podobnou daň i pro mobilní operátory. Věcí se bude zabývat premiér. Sociální demokraté říkají, že by bankovní daň mohla vynést jedenáct miliard korun. Nezapočítávají ale náklady.

Tím prvním je to, že banky přesunou břímě daně na klienta. Nejčastěji ve formě vyšší úrokové sazby úvěru. Jako třeba v Německu. Tam zavedli bankovní daň v roce 2011 a banky, které jí byly zatíženy, zvýšily sazbu úvěru průměrně o 0,14 procentního bodu, jak zjišťuje studie ekonoma Ulricha Haskampa. Nemusí se to zdát tolik, ale tisíckrát nic… Známe to. Zkrátka a dobře, za bankovní daň zaplatí nakonec řadový občan ve formě hůře dostupného úvěru či kvůli tomu, že se zbrzdí kola ekonomiky. To je zbytečně velká cena za výnos jedenácti miliard korun, která je tak jako tak příliš malá na to, aby situaci s odlivem dividend – jejichž objem je o řád výše – uspokojivě řešila. Takto závažná věc, jako je odliv stovek miliard korun, se prostě musí řešit systémově, nikoli potenciálně kontraproduktivním "záplatováním" tu z toho, tu z onoho.