Rozhodla se tedy v souladu s většinovým – i když opravdu jen velice mírně většinovým – očekáváním trhu. A jen těsnou většinou členů své bankovní rady – pro ponechání sazeb byli čtyři radní, za zvýšení pak tři. Vyčkávací taktiku zvolila většina bankovní rady ČNB proto, že v listopadu bude mít rada k dispozici novou makroekonomickou prognózu a zároveň již bude znát konkrétnější obrysy procesu ústupu Evropské centrální banky od své extrémně uvolněné měnové politiky v podobě kvantitativního uvolňování, který započne patrně hned zkraje roku 2018. To jsou dva poměrně významné střípky do mozaiky dalšího směřování měnové politiky naší centrální banky. Koruna bezprostředně po oznámení ponechání sazeb zareagovala oslabením na úroveň 26,08 koruny za euro. Přitom před oznámením rozhodnutí krátce prolomila dokonce úroveň 26 korun za euro. Prolomila ji pak ještě jednou, a to během následné tiskové konference guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. To když guvernér zrovna uvedl právě to, že hlasování bylo nejtěsnější možné, čtyři ku třem. To si trh vyložil jako potvrzení, že ke zvýšení sazeb dojde opravdu nejspíše už začátkem listopadu. Pravděpodobnost, že ČNB počátkem listopadu – na svém dalším řádném měnověpolitickém zasedání – sazby zvýší, činí nyní 95 procent. Pravděpodobnost, že by letos sazby vůbec nezvýšila je přibližně dvouprocentní. Rok 2018 bude v znamení dalšího, několikanásobného utahování měnových šroubů – a třeba i souvisejícího růstu sazeb hypotéčních úvěrů v ČR – bez ohledu na to, že se dnes ČNB ještě rozhodla vyčkávat.