Zatímco rouška je symbolem koronakrize z hlediska společenského, z ekonomického pohledu je jím – světě, div se – květák. V některých obchodech byl prý tento druh košťálové zeleniny k mání i za stovku. Podle ČSÚ sice vyšla jeho cena v dubnu průměrně „jen“ na 66,20 Kč za kus. Jenže i to představuje zdražení oproti březnu o 68 procent. A co teprve v porovnání třeba s rokem 1998, kdy z Polska dovážený květák stál pět korun. Nejen matadoři zeleninových koutků tuzemských supermarketů tak mají pocit, že koronakrize vyvrtá do peněženky pořádnou díru. V květnu se čeští spotřebitelé báli inflace dosud nejintenzivněji za celou historii sledování ČSÚ od počátku milénia. Češi se teď obávají zdražování dokonce více než propouštění.

Zelenina kvůli koronakrizi zdražila vskutku citelně, podobně jako ovoce, ačkoli v květnu podle dnešních čísel meziměsíčně zlevnila – na rozdíl od ovoce. Médii pak znějí stesky nad citelnou českou meziroční inflací, momentálně nejvýraznější v EU. Za tu prý stejně jako za drahou zeleninu a ovoce může slabá koruna.

Na první pohled by to mohlo dávat smysl. Koronakrize přece zdražila květák či jiné druhy zeleniny, takže proč by nemohla zdražit i vše ostatní? Inflace, jak známo, se vypočítává ze spotřebitelského koše, jenž zahrnuje zdaleka nejen zeleninu. No a jestliže jde o nejvýraznější zdražování v celé EU, nabízí se vysvětlení, že důvodem je citelné oslabení koruny.

Takový pohled je však zcela mimo. A hned z několika důvodů.

Se zrychlením tempa inflace se široce počítalo už před úderem koronaviru. Například ČNB počátkem února – zhruba v době, kdy byla česká měna poměrně silná a euro za méně než 25 korun – prognózovala, že v dubnu vykáže míra inflace úroveň 3,7 procenta. Nakonec to byla 3,2 procenta. V květnu zase podle stejné prognózy měla meziroční inflace činit 3,2 procenta, nakonec ale odpovídá pouze 2,9 procent, jak dnes oznámil ČSÚ. Pokud něco, tak koronavirus inflaci zpomalil. Třeba způsobil historické zlevnění pohonných hmot.