Lukáš Kovanda: Česko se kvůli koronaviru zadlužilo měně výrazně než v průměru země EU

23.10.2020 10:49

Komentář k tomu, že Česko podle nových údajů Eurostatu zvýšilo své zadlužení kvůli koronaviru méně výrazně než v průměru země EU, a také k tom, že včerejší debata Trump-Biden má na světové trhy a burzy jen omezený dopad.

Lukáš Kovanda: Česko se kvůli koronaviru zadlužilo měně výrazně než v průměru země EU
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda
reklama

Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu. 

Mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím stoupl veřejný dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu z 32,7 na zmíněných 39,9 procenta, tedy o 7,2 procentního bodu. Opět jde o nárůst zadlužení, který je v rámci EU podprůměrný, jelikož průměr činí 8,4 procentního bodu.

Nejvýraznější růst zadlužení vykázaly během vrcholné fáze koronavirové krize v rámci EU Belgie, Španělsko, Francie, Itálie a Slovensko. V těchto zemích narostl ve druhém čtvrtletí veřejný dluh v poměru k HDP o dvoucifernou hodnotu, a to jak v porovnání meziročním, tak mezičtvrtletním. Za zmínku ovšem stojí tak takřka desetiprocentní nárůst veřejného zadlužení v poměru k HDP v Estonku, a to opět meziročně i mezičtvrtletně, nebo enormní nárůst zadlužení na Kypru, ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 17,1 procentního bodu. 

Česko tak zůstává jednou z nejméně zadlužených zemí EU. Kvůli koronavirové krizi sestoupilo ze čtvrtého na páté místo žebříčku nejméně zadlužených zemí EU, když se před něj dostalo Švédsko (ve druhém čtvrtletí mělo veřejný dluh k HDP na úrovni 37,1 procenta). Nadále před ČR zůstávají Bulharsko, Estonsko a Lucembursko. Estonsko představuje jedinou zemi EU, která vykazuje dluh v poměru k HDP pod úrovní dvaceti procent. 

Poslední předvolební debata kandidátů na úřad amerického prezidenta dnes nechává burzy a trhy v klidu. Nijak výrazně totiž nemění pravděpodobnost vítězství ani jednoho z kandidátů, plyne z dnešního vývoje obchodování. Analytici se shodují, že debata byla „civilizovanější“ než ta předešlá, avšak úřadujícímu prezidentu Donaldu Trumpovi to nebude stačit na to, aby dotáhl náskok demokratického rivala Joea Bidena. Biden dokázal být přesvědčivější v debatě o dopadech pandemie koronaviru a souvisejícím dalším balíku rozpočtových opatření v USA. Volil ovšem často zbytečně sarkastický tón. 

Dnešní reakce trhů a obchodníků s termínovými kontrakty nesignalizuje, že by se změnila Trumpova pravděpodobnost vítězství, která citelně pokulhává za Bidenovými šancemi. Trhy už započítaly nejistoto spjatou s prezidentskou volbou v USA, takže výraznější otřesy lze v souviselosti s kláním očekávat jen tehdy, pokud by se objevila nějaká zcela nečekaná zpráva či aféra, která by ještě mohla na poslední chvíli s očekávaným výsledkem zásadně zahýbat („říjnové překvapení“). 

Trhy se nyní zaměřují hlavně na to, v jakém celkovém politickém ovzduší bude prezident – aT už Trump nebo Biden – vlastě vládnout. Pokud zvítězí Biden, avšak Senát zůstane republikánům, zatímco Sněmovna reprezentantů demokratům, faktická moc nového prezidenta měnit věci k obrazu svému zůstane citelně omezena. Pokud se však přelije „modrá vlna“, a demokraté ovládnou i Senát, přičemž udrží Sněmovnu, může to být z hlediska trhů nepříznivá zpráva, alespoň tedy p přechodnou dobu.  

Získá-li totiž Biden Bílý dům na „modré vlně“, zmírní napětí mezi USA a EU (nikoli však mezi USA a Čínou) a zruší podstatnou část Trumpovy daňové reformy z roku 2017. Bohatším Američanům citelně navýší daně. Velké korporace mu jistě „povinně“ zatleskají také, ale své zisky budou dále – a o to sofistikovaněji – danit k v tomu určených rájích a skrze ještě spletitější struktury než doposud. Z vyššího daňového inkasa ovšem Biden pokryje část výdajů na dvoubilionový balík zelených opatření, zdravotnictví či dopravní infrastrukturu. 

Trump by naopak rád daně dále snižoval. Pokud z takového snížení bude těžit převážně jen část veřejnosti, napjatá atmosféra v americké společnosti dále zhoustne. Bidenova daňová reforma by svým jednoznačným zatížením bohatších mohla na druhou stranu vyvolat ochromení investiční a obecně ekonomické aktivity v zemi a zejména pokles jejího inovativního potenciálu. Hrozbou je v případě Bidenova zvolení také nadměrný růst přerozdělování, které může Spojené státy nasměrovat po vzoru Evropy na cestu ekonomické stagnace až úpadku. Trump naopak neřeší zadlužení, které je hlubší a hlubší a představuje ve výhledu stěžejní problém, jemuž americká ekonomika čelí. Z hlediska určité „odzkoušenosti“ a „jistoty“ – ve smyslu toho, že už se ví, co čekat – představuje pro trhy a americkou ekonomiku nepatrně lepší volbu Trump, avšak rozdíl je těsný. Pokud by však měl zvítězit Biden na „modré vlně“, trhy jednoznačně preferují dosavadní trumpovský status quo. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Štěpán Křeček: Senát našel v daňovém balíčku příjmy za další 4,5 miliardy korun

20:21 Štěpán Křeček: Senát našel v daňovém balíčku příjmy za další 4,5 miliardy korun

Senátní hospodářský výbor našel v daňovém balíčku příjmy za další 4,5 miliardy korun. Navrhuje zvýši…