Česko se v letošním prvním pololetí, v době vrcholící koronavirové krize, zadlužilo méně než země EU v průměru. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu narostla mezi druhým čtvrtletým roku 2019 a druhým čtvrtletím roku letošního z 32,6 na 39,9 procenta, tedy o 7,3 procentního bodu. Průměrně v EU přitom v témže období došlo k nárůstu o 8,1 procentního bodu.
Mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím stoupl veřejný dluh ČR v poměru k hrubému domácímu produktu z 32,7 na zmíněných 39,9 procenta, tedy o 7,2 procentního bodu. Opět jde o nárůst zadlužení, který je v rámci EU podprůměrný, jelikož průměr činí 8,4 procentního bodu.
Nejvýraznější růst zadlužení vykázaly během vrcholné fáze koronavirové krize v rámci EU Belgie, Španělsko, Francie, Itálie a Slovensko. V těchto zemích narostl ve druhém čtvrtletí veřejný dluh v poměru k HDP o dvoucifernou hodnotu, a to jak v porovnání meziročním, tak mezičtvrtletním. Za zmínku ovšem stojí tak takřka desetiprocentní nárůst veřejného zadlužení v poměru k HDP v Estonku, a to opět meziročně i mezičtvrtletně, nebo enormní nárůst zadlužení na Kypru, ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 17,1 procentního bodu.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
