Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.

Pokud by tedy vláda vybírala daně na úrovni loňského půlroku, bude její příjem z daní o 74 miliard korun nižší. A schodek rozpočtu by tak byl za letošní první pololetí meziročně jen o osm miliard nižší. Tedy vlastně by zůstal „na svém“. Ano, válka na Ukrajině a její dopady si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě „úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny třeba průmyslu. Právě kvůli covidu, ale také nižší inflaci byly loni daňové příjmy o oněch 74 miliard nižší. Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost že skončil covid a že se rozjela inflace.

Fialova vláda za prvních osm měsíců – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice seškrtala původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části bere nyní zpět, když navrhuje rozpočet se schodkem 330 miliard korun, namísto dosavadních 280 miliard. Celkový výsledek hospodaření státního rozpočtu letos zhoršuje slabší čerpání prostředků EU. Zatímco loni Babišova vláda měla v pololetí vyčerpáno takřka 50 procent celoročního plánu, letos v pololetí to byla necelá třetina.