Obavy z měnové války jsou ale nyní částečně zažehnány. To dokumentuje zklidnění situace při dnešním burzovním obchodování v Asii. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice v průběhu včerejška ještě přilila oleje do ohně, když Čínu označila za měnového manipulátora, avšak Peking dnes zklidnil trhy paradoxně tak, že postupoval přesně opačně, než by jednání měnového manipulátora odpovídalo. V rámci každodenního stanovování referenčního kursu čínské měny vůči dolaru nastavil kurs na silnější úroveň renminbi, než jakou trh očekával. Peking tím z hlediska trhů vyslal signál, že myslí svá slova vážně, když říká, že se k měnové válce neuchýlí. Včera si tím burzy zdaleka tak jisté nebyly, protože Peking stanovil zmíněný referenční kurs na nejslabší úroveň od loňského prosince. V důsledku se kurs čínské měny propadl vůči dolaru nejníže od roku 2008 a kurs čínské měny určené pro oblasti mimo pevninskou Čínu dokonce spadl nejníže v historii této varianty renmnibi. Dnes se propad obou variant renminbi zastavil, a dokonce došlo k mírné korekci.

Skutečnost, že Trumpova administrativa označila Čínu ze měnového manipulátora, je věru historická, avšak zároveň symbolická. A také paradoxní. Spojené státy totiž „žlutou kartu“ měnového manipulátora nevytáhly od 90. let minulého století. Až právě do včerejška. Naposledy, v oněch 90. letech, přesněji v roce 1994, ji vytáhly opět na Čínu. Vskutku, Čína dlouhá léta svoji měnu objektivně manipulovala, aby nahrávala svým vývozcům. Takové její jednání je však v současnosti do značné míry passé. A opět to dokládá dnešní krok Pekingu, který se k žádné měnové válce strhnout nenechává a je naopak konstruktivní silou, jež dalšímu propadu své měny brání s nad očekávání silnou vehemencí. Vlastně v uplynulém desetiletí některé země a ekonomické celky – Švýcarsko, Jižní Korea a Tchaj-wan – manipulovaly svoji měnou spíše než Čína, aniž by jim ovšem Washington uvedenou „žlutou kartu“ vystavil.