Lukáš Kovanda: Základní nepodmíněný příjem vyzkouší v Německu

21.08.2020 9:00 | Zprávy
autor: PV

Komentář k tomu, že v Německu budou testovat základní nepodmíněný příjem.

Lukáš Kovanda: Základní nepodmíněný příjem vyzkouší v Německu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Další zemí, která otestuje základní nepodmíněný příjem, se stává Německo. Naši západní sousedi jej otestují pilotní studií pod vedením berlínského Institutu pro ekonomický výzkum (DIW). Institut to oznámil tento týden. Studie se bude účastnit 1500 lidí, z nichž 120 obdrží 1200 eur (31 270 korun) měsíčně bez jakýchkoli podmínek. Financovat to bude 140 tisíc drobných soukromých dárců.

Idea základního nepodmíněného příjmu je prostá. A zároveň v praxi neuskutečnitelná. O její uvedení do praxe se v různých koutech světa lidé pokouší už vlastně po staletí, vesměs neúspěšně. Přitom každý nový pokus zase a znova vyvolává až nemístný mediální zájem, který je po tolika ztroskotáních už jen těžko pochopitelný. Vysvětlení je jediné: idea je to nejen prostá, ale také nesmírně svůdná.

Idea nepodmíněného příjmu spočívá ve zrušení systému sociálních dávek i důchodů. Místo něj by se zavedla dávka jedna jediná, pro všechny totožná. V českém kontextu by tedy Petr Kellner či Andrej Babiš, kteří patří mezi nejbohatší Čechy, pobírali stejnou dávku jako nebohý bezdomovec z pražského Hlavního nádraží. Všichni obyvatelé České republiky by ji dostávali bez ohledu na to, zda pracují či ne, bez ohledu na to, zda pracovat chtějí či ne.

Myšlenka základního příjmu není nová. Už v 18. století se honila hlavou takovým duchům, jakými byli Thomas Paine či Maximilien Robespierre. Dodnes se v různých podobách vrací, je testována v praxi, aby byla zavržena, avšak po čase opět nastolena. Její nezdolná vytrvalost tak už překonává jiný nápad, jemuž pomohl Robespierre – nechvalně – proslout, a sice gilotinu. Zatímco s gilotinou coby nástrojem výkonu trestu smrti se Francie rozloučila v roce 1981, pokusy zavést základní příjem jsou stále s námi, nejnověji tedy v Německu. Naštěstí ideu v Německu vyzkouší jen na omezeném vzorku a bez účasti veřejného financování. Pokud by se totiž nápad rozšířil po celé zemi, lze se důvodně obávat, že by měl na německou ekonomiku, jejíž kondice je tak důležitá i z hlediska Česka, podobný dopad jako gilotina na životy masově popravovaných v době Robespierrovy hrůzovlády.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Bc. Martin Bednář, MBA. byl položen dotaz

K čemu je změna financování ČT?

Není ve finále jedno, zda to platíme přímo v podobě poplatků nebo nepřímo z rozpočtu? Když už, proč se neřeší celkové zrušení placení ČT z našich peněz? Byl byste pro? Já některé programy ČT sice sleduji, ale co se týká zpráv, čerpám třeba z jiných zdrojů. Jsem tedy proto, aby ČT fungovala, ale třeb...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Joukl: Kultura jako prevence kriminality

9:44 Zdeněk Joukl: Kultura jako prevence kriminality

Něco málo ke kultuře. Význam slova kultura se v průběhu věku značně měnil, původně se slovo výlučně …