Ono zdání skandálnosti může mít několik důvodů; ty vyplouvaly v diskusi na odpoledním semináři v Městské knihovně v Praze v pátek 16. ledna, který pořadatelé – Kancelář kreativní Evropa, Institut umění a hostitelská knihovna nazvali Nové příležitosti v literatuře.

Jedním z důvodů mohl být, že referentka Moravské zemské knihovny v Brně nepředstavila projekt přesvědčivě, zůstal zamlžený, opakovala, že při výběrovém řízení nemohou chtít po zájemcích o instalování stánků na výstavištích vlastně nic než formulaci ideové podstaty. Docela jsem to chápala, otálí-li zahraniční subjekt s definováním možností, např. rozměrů stánků, polohy apod., co zmůže knihovna? Přesto se mi zdála ta ideová báze nevysvětlená a přišlo mi, že na posouzení ideje, která by měla být v daném roce (artikulováno referentkou) jednotná pro všechny knižní veletrhy v cizině, může stačit ministerskému úředníkovi pár minut, kdyby hodin, kdyby den… na to nepotřebuje institut Moravské zemské knihovny. Objevila se i obava z finančního úniku ministerských peněz tímto směrem.

Ten problém ale zřejmě není tak jednoduchý, spíš nebyl dosti fundovaně předložen. Pamatuji se, jak jsme celá léta žehrali, že o všem rozhodují ministerští úředníci, nikoli ti, kteří jsou přímo u věci. Knihám a jejich způsobu vystavování (např.), jsou určitě nejblíže knihovny.

Takže se naskýtá další možný důvod pro označení této záležitosti za skandální. A sice samotný fakt, že dostala tuto roli Moravská zemská knihovna v Brně (zřizovatel – Ministerstvo kultury ČR). Neslýchané. Argument, že je regionální, neobstojí. Stejně tak velkolepě regionální je Městská knihovna v Praze. To by musela nastoupit Národní knihovna, to už je ta správná káva. Nechci podezřívat účastnici semináře, která tak horlila proti naznačenému rozdělení kompetencí, že se jí zdálo nepřijatelné uznat Moravskou zemskou knihovnu v Brně za nehodnou toho úkolu proto, neboť k ní má z Prahy o něco dál, a také jistotu, že bude v zahraničí vystavována, o něco méně pevnou. Pragocentrismus přece neexistuje.

Ať už tak nebo tak, mohla by být revoltující spisovatelka v tomto bodě klidná. Nezdá se možné, že by Moravská zemská ve spolupráci s ministerstvem kultury začala posílat na knižní veletrhy v zahraničí především moravské autory. Není proč se bát. Jen je ku podivu, že postoj ministerstva nedovedl jeho zástupce suverénně, s jistotou obhájit.