Webové stránky ministerstva kultury přetékají dobrými zprávami o sociálních aktivitách ministra, takže jednání týkající se znepokojení odborů nad navrženými škrty v rozpočtu vydalo pouze na stručné prohlášení, které zní jako výsměch zdravému rozumu.

Tématem schůzky byla podle této tiskové zprávy "situace v oblasti financování kultury spojená se snahou navýšit podporu kultury jako veřejné služby na jedno procento výdajů státního rozpočtu". A jako by toho nebylo dost: "Pevně věřím, že se nám společným úsilímpodaří dosáhnout zlepšení pracovních podmínek herců, hudebníků, knihovníků, muzejníků, památkářů a dalších profesí na všech úrovních veřejné správy," uzavřel jednání ministr kultury Daniel Herman. Pan ministr zjevně zapomněl, že struktura zaměstnanců resortu a lidí, kteří jsou s ním při poskytování veřejné služby v oblasti kultury spojeni, vykazuje poměrně vysoký podíl vysokoškoláků a osobností s trénovanou inteligencí i čtenářskými kompetencemi. Probudil se až poté, co se návrhu rozpočtu pro jeho resort začala věnovat média – a začal dělat to, co neodpracoval v předchozích měsících.

Vedení ministerstva buď nedošlo, že bude-li předkládat rozpočet na rok 2015, který je zhruba o jednu miliardu nižší než ten letošní, fakticky se sníží peníze určené na poskytování veřejné služby v oblasti kultury zhruba o 12–15 procent, anebo se čekalo, jaká bude reakce. Obojí zjevně signalizuje nulovou představu o tom, jak podfinancovaný a nereformovaný resort řídit. Jestliže by ze současných 9,9 (respektive 10,4 – záleží na zdroji) miliardy byl rozpočet snížen o jednu miliardu, je nutné odečíst další 1,5 miliardy určené na platy duchovních a další 2 miliardy, které tvoří splátka finančních náhrad jako součásti majetkového vyrovnání státu s církvemi. Zhruba by se tak na vlastní zajištění veřejné služby včetně chodu ministerstva dostalo něco kolem 5,4 až 5,8 miliardy. Místo toho, aby ministr přijatelně vysvětlil, proč neobhájil alespoň stejnou částku jako pro rok 2014 anebo zda a jak přistoupí k systémovým změnám ve financování kultury, neváhal odvádět pozornost od destruktivního finále při krácení peněz na kulturu k chiméře jednoho procenta, které se tak hezky vyjímá v prohlášení vlády.