Albertov, jenž by si zasloužil pietu za ty, kdo koncem třicátých let neváhali obětovat svůj život v boji proti fašismu a nacismu (jméno Jana Opletala se již příliš neskloňuje), zažil parodii na studentský vzdor. Místo úvah nad tím, kam kráčí naše demokracie, či lépe, jak my kráčíme k demokracii a jak máme od ní daleko, se sešel dav. Dav plný iracionální nenávisti. Dav připravený plivat, trhat a kousat.
Je škoda, že dnešní studenti často historii našich zemí neznají. Docela by bylo zajímavé, kdyby ti, kteří se sejdou, aby požadovali Zemanovu abdikaci (Z jakého důvodu vlastně? Že si to přeje Pepíček z páté B?), nejprve odpověděli na otázku, co jim říká datum 15. března (možná by se jim i mohl napovědět rok 1939). Pokud by demonstrovat směli pouze ti, kteří to vědí či to uhodnou, zřejmě by davy na Hradčanech silně prořídly.
S davy pod okny Pražského hradu nemáme dobrou zkušenost. Své by mohl vyprávět E. Beneš.
Dne 14. března 1939 byl další prezident republiky, E. Hácha, pozván do Berlína, kde mu Hitler oznámil, že následující den obsadí zbytek země. Po psychickém a fyzickém vyčerpání Hácha předal osud českého národa pod „ochranu Říše“. S touto zprávou se vracel vlakem do Prahy, ale Hitler dorazil do hlavního českého města dříve. Šestnáctého března už Adolf Hitler mává z oken Pražského hradu nadšenému davu pod ním a oznamuje českému národu vznik Protektorátu Čechy a Morava.
Nebo si snad studenti hrají na rok 1948? Podle rudých knížek ve zdvižených rukách by se tak i mohlo zdát.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.